Mezinárodní smlouvy o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací

Stát / Organizace	Název dohody a podrobnosti	Jazykové verze
Albánie	Smlouva mezi vládou České republiky a Radou ministrů Albánie o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (77/2012 Sb.m.s.), platnost 1.8.2012	čeština, albánština, angličtina
Ázerbájdžán	Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (40/2012 Sb.m.s.), platnost 1.4.2012	čeština / angličtina
Bosna a Hercegovina	Smlouva mezi Českou republikou a Bosnou a Hercegovinou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (64/2011 Sb.m.s.), platnost 1.7.2011	čeština, bosenština/ chorvatština/ srbština, angličtina
Bulharsko	Smlouva mezi Českou republikou a Bulharskou republikou o vzájemné ochraně a výměně utajovaných informací (34/2008 Sb.m.s.), platnost 9.4.2008	čeština, bulharština, angličtina
Černá Hora	Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (53/2011 Sb.m.s.), platnost 1.6.2011	čeština, angličtina
Estonsko	Smlouva mezi Českou republikou a Estonskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (73/2012 Sb.m.s.), platnost 1.8.2012	čeština, estonština, angličtina
Evropská unie	Dohoda mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (9/2020 Sb.m.s.), platnost 1.12.2015	čeština
Finsko	Smlouva mezi Českou republikou a Finskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (67/2009 Sb.m.s.), platnost 1.10.2009	čeština, finština, angličtina
Francie	Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Francouzské republiky o vzájemném předávání a ochraně utajovaných skutečností (43/2005 Sb.m.s.), platnost 16.4.2005	čeština, francouzština, Doplňující informace česky/francouzsky
Gruzie	Smlouva mezi Českou republikou a Gruzií o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (112/2009 Sb.m.s.), platnost 16.10.2009	čeština, gruzínština, angličtina
Chorvatsko	Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Chorvatské republiky o vzájemné ochraně utajovaných informací (56/2011 Sb.m.s.), platnost 1.7.2011	čeština, chorvatština, angličtina
Itálie	Bezpečnostní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Italské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností (6/2005 Sb.m.s.), platnost 1.12.2004	čeština, italština
Izrael	Bezpečnostní dohoda mezi MO a NBÚ ČR a Ministerstvem obrany Státu Izrael, platnost 8.3.2001	Smlouva uložena v archivu NBÚ
Kypr	Smlouva mezi Českou republikou a Kyperskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (76/2012 Sb.m.s.), platnost 1.9.2012	čeština, řečtina, angličtina
Litva	Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Litevské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností (69/2001 Sb.m.s.), platnost 1.6.2001	čeština, litevština, angličtina
Lotyšsko	Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Lotyšské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností (1/2001 Sb.m.s.), platnost 1.1.2001	čeština, lotyština, angličtina
Lucembursko	Bezpečnostní smlouva mezi vládou ČR a vládou Lucemburského velkovévodství o vzájemné výměně a ochraně utajovaných informací (55/2013 Sb.m.s.), platnost 1.8.2013	čeština, angličtina
Maďarsko	Smlouva mezi Českou republikou a Maďarskem o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (62/2013 Sb.m.s.), platnost 1.9.2013	čeština, maďarština, angličtina
Makedonie	Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Makedonie o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (71/2009 Sb.m.s.), platnost 1.10.2009	čeština, makedonština, angličtina
NATO	Dohoda mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o bezpečnosti informací (75/2001 Sb.m.s.), platnost 5.12.1999	čeština
Německo	Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemné ochraně utajovaných skutečností (95/2001 Sb.m.s.), platnost 1.10.2001	čeština, němčina
Norsko	Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Norského království o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (72/2009 Sb.m.s.), platnost 1.10.2009	čeština, norština, angličtina
OCCAR	Dohoda mezi ČR a Organizací pro spolupráci v oblasti zbrojení o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (29/2023 Sb.m.s.), platnost 1.1.2024	čeština, angličtina
Polsko	Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností (98/2005 Sb.m.s.), platnost 5.10.2005	čeština, polština
Portugalsko	Smlouva mezi Českou republikou a Portugalskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (12/2009 Sb.m.s.), platnost 15.11.2008	čeština, portugalština, angličtina
Rakousko	Smlouva mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (69/2009 Sb.m.s.), platnost 1.10.2009	čeština, němčina, angličtina
Rumunsko	Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Rumunska o vzájemné ochraně vyměněných utajovaných informací (43/2011 Sb.m.s.), platnost 1.7.2011	čeština, rumunština, angličtina
Rusko	Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemné ochraně utajovaných skutečností (118/2003 Sb.m.s), platnost 25.9.2009	čeština, ruština
Řecko	Bezpečnostní smlouva mezi vládou ČR a vládou Řecké republiky o vzájemné ochraně vyměněných utajovaných informací (72/2012 Sb.m.s.), platnost 1.7.2011	čeština / angličtina
Slovensko	Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností (127/2005 Sb.m.s), platnost 3.12.2005	čeština, slovenština
Slovensko – změna	Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemné ochraně utajovaných skutečností (70/2009 Sb.m.s.), platnost 1.10.2009	čeština, slovenština
Slovinsko	Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Slovinsko o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (110/2009 Sb.m.s.), platnost 1.11.2009	čeština, slovinština, angličtina
Spojené království Velké Británie a Severního Irska	Bezpečnostní dohoda o ochraně utajovaných skutečností z oblasti obrany (18/2004 Sb.m.s), platnost 1.2.2004	čeština, angličtina, Doplňující informace
Srbsko	Smlouva mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (40/2015 Sb.m.s.), platnost 1.6.2015	čeština, angličtina
Španělsko	Smlouva mezi Českou republikou a Španělským královstvím o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (57/2011 Sb.m.s.), platnost 1.7.2011	čeština, španělština, angličtina
Švýcarsko	Smlouva mezi vládou ČR a Švýcarskou spolkovou radou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (86/2011 Sb.m.s.), platnost 1.9.2011	čeština, angličtina
Švédsko	Bezpečnostní smlouva mezi ČR a Švédským královstvím o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací (68/2009 Sb.m.s.), platnost 11.8.2009	čeština, angličtina, Doplňující informace
Ukrajina	Dohoda mezi vládou ČR a kabinetem Ukrajinské republiky o ochraně utajovaných skutečností (137/2004 Sb.m.s.), platnost 1.12.2004	čeština, ukrajinština, angličtina
USA	Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací (12/2008 Sb.m.s.), platnost 19.9.1995	čeština, angličtina
USA – změna	Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o změně Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spojených států amerických o opatřeních k ochraně utajovaných vojenských informací (13/2008 Sb.m.s.), platnost 31.8.2007	čeština, angličtina

FAQ

Co je to bezpečnostní prověrka?
Veřejnost tak nazývá osvědčení pro určitý stupeň utajení. Jedná se však o samotný proces tzv. „bezpečnostní řízení“, v rámci kterého dochází k ověřování toho, že žadatel splňuje podmínky pro vydání veřejné listiny.
Pokud má mít někdo přístup k utajovaným informacím nebo má vykonávat citlivou činnost, NBÚ ověřuje bezpečnostní spolehlivost a další zákonem stanovené požadavky.
Jak to probíhá? Požádáte NBÚ o osvědčení fyzické osoby (více zde), nebo podnikatele (více zde). Případně o doklad o bezpečnostní způsobilosti (více zde). Následně zahájíme proces bezpečnostního řízení (bezpečnostní prověrku).
Během něj budeme zjišťovat například tyto informace: Vaše osobní údaje, dřívější i současné zaměstnání, finanční a majetkové poměry, rodinné a sociální vztahy nebo trestní minulost.
Jak dlouho to trvá?
Zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí NBÚ v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby je pro stupeň:

Důvěrné - 2 měsíce,

Tajné - 6 měsíců,

Přísně tajné - 9 měsíců.

Zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí NBÚ v řízení o vydání osvědčení podnikatele je pro stupeň:

Důvěrné - 6 měsíců,

Tajné - 8 měsíců,

Přísně tajné - 10 měsíců.

Zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí NBÚ v řízení o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti je:

75 dnů.
Průmyslová bezpečnost – osvědčení podnikatele
Komunikuji v rámci bezpečnostního řízení s NBÚ prostřednictvím datové schránky, existuje nějaké doporučení, co se má uvádět v datové zprávě v poli „Věc“?

NBÚ doporučuje uvádět při komunikaci prostřednictvím informačního systému datových schránek (ID NBÚ - h93aayw) v oblasti bezpečnostního řízení o vydání osvědčení podnikatele v datové zprávě v poli „Věc“ – „Bezpečnostní řízení“. V případě podání žádosti o vydání osvědčení podnikatele v datové zprávě do pole „Věc“ uvést „Žádost o vydání osvědčení podnikatele“.
V případě, že reagujete na písemnost NBÚ (dožádání, sdělení, oznámení, rozhodnutí...), uvádějte také číslo jednací, kterým byla tato písemnost označena (např. 11000/2024-NBÚ/21,...). Číslo jednací doporučujeme uvést rovněž do pole „Věc“ (např. „Bezpečnostní řízení č.j.11000/2024-NBÚ/21...“).

Naše společnost potřebuje získat osvědčení podnikatele. Jak má postupovat?

Žádost o vydání osvědčení podnikatele je možné podat osobně na podatelně NBÚ, zasláním ve formě poštovní zásilky nebo v elektronické podobě, a to dodáním do datové schránky NBÚ, na elektronickou adresu NBÚ s použitím uznávaného elektronického podpisu, nebo prostřednictvím on-line služby za využití prostředků kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Žádost musí obsahovat:

formulář žádosti,

vyplněný dotazník podnikatele v elektronické podobě,

bezpečnostní dokumentaci podnikatele,

originály písemností nebo jejich ověřené kopie nutné k ověření splnění podmínek podle § 16 zákona – rozsah a forma písemností jsou stanoveny vyhláškou o průmyslové bezpečnosti, a

prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně a místně příslušného správce daně a jiné osoby zúčastněné na správě daní podle § 52 odst. 2 daňového řádu, a to v plném rozsahu údajů za účelem provedení bezpečnostního řízení.

Bližší informace získáte v části Ochrana utajovaných informací – Průmyslová bezpečnost – Jak požádat o osvědčení podnikatele.

Musí se žádost o vydání osvědčení podnikatele doručit NBÚ osobně?

Nemusí, žádost je možné podat osobně na podatelně NBÚ zasláním ve formě poštovní zásilky nebo v elektronické podobě, a to

dodáním do datové schránky NBÚ,

na elektronickou adresu NBÚ s použitím uznávaného elektronického podpisu, nebo

prostřednictvím on-line služby za využití prostředků kvalifikovaného systému elektronické identifikace (Portál NBÚ).

Může být odpovědnou osobou osoba, která není členem statutárního orgánu?

Nemůže. Novelou zákona provedenou zákonem č. 267/2024 Sb., kterým se mění zákon, došlo dnem 1.1.2025 ke změně ustanovení § 2 písm. e) bod 13. zákona. Podle znění účinného od 1.1.2025 může být odpovědnou osobou u podnikatele podle § 15, který je právnickou osobou, fyzická osoba, která je:

jejím individuálním statutárním orgánem, nebo

v případě, že má právnická osoba více individuálních statutárních orgánů nebo je statutární orgán této právnické osoby kolektivní, člen statutárního orgánu, který je fyzickou osobou a je určen pro jednání ve věcech upravených tímto zákonem.

Odpovědnou osobou podnikatele v naší společnosti je osoba mimo statutární orgán. Má po novele zákona tato skutečnost vliv na platnost osvědčení podnikatele?

Ano, uvedená skutečnost bude mít dopad na platnost osvědčení podnikatele, pokud podnikatel do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona č. 267/2024 Sb., kterým se mění zákon, nereflektuje na změnu zákona.
Bod 6. Čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 267/2024 Sb., který v této části nabyl účinnosti dne 1.1.2025, stanoví, že podnikatel, který je držitelem osvědčení podnikatele vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přestane po uplynutí doby 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splňovat podmínku pro vydání osvědčení podnikatele podle § 16 odst. 1 písm. d) zákona, pokud odpovědná osoba určená podle § 2 písm. e) bodu 13. zákona ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není

a) jeho individuálním statutárním orgánem, nebo

b) členem jeho kolektivního statutárního orgánu.

Jsme držiteli platného osvědčení podnikatele, které bylo vydáno do 31.12.2024. Jaká je platnost tohoto osvědčení?

Bod 4. čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 267/2024 Sb., kterým se mění zákon, k době platnosti osvědčení vydaných přede dnem nabytí účinnosti novely zákona (do 31.12.2024) stanoví, že osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti po dobu platnosti, která je v nich uvedena.

Zákon zavádí nová ustanovení u ekonomické nestability podnikatele, která jsou spojována s dobou trvání. Od kdy se tato doba počítá?

Doba je stanovena u nových ustanovení zákona v § 17 odst. 1 písm. d) a v § 17 odst. 2 písm. e) a f) zákona. Bod 7. čl. II Přechodná ustanovení zákona č. 267/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že u podnikatele, který je držitelem osvědčení podnikatele vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (do 31.12.2024), počíná dnem nabytí účinnosti tohoto zákona běžet období rozhodné pro hodnocení naplnění podmínek uvedených v § 17 odst. 1 písm. d) a v § 17 odst. 2 písm. e) a f) zákona č. 412/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pokud podáváme první žádost o vydání osvědčení podnikatele a neuhradíme správní poplatek, bude zahájeno řízení o žádosti podnikatele?

Změnou zákona provedenou zákonem č. 267/2024 Sb., je úhrada správního poplatku jednou z podmínek pro zahájení bezpečnostního řízení o žádosti podnikatele o vydání osvědčení podnikatele uvedenou v § 93 odst. 1 písm. b) zákona. Nedojde-li k úhradě správního poplatku, pak nejde o podání, které splňuje podmínky pro zahájení řízení a k zahájení bezpečnostního řízení nedojde.

Mění se něco u poplatkové povinnosti ve vztahu k opakovaným žádostem podnikatele?

Nemění, pokud podnikatel podává žádost podnikatele o vydání osvědčení podnikatele, která splňuje podmínky podání žádosti podle § 96 odst. 3 a 4 zákona, pak ani po změně zákona podání této žádosti nepodléhá poplatkové povinnosti.

V rámci žádosti o vydání osvědčení podnikatele nesmí být některé dokládané písemnosti starší 60 dnů od data vystavení. K jakému datu je toto počítáno?

Lhůta 60 dnů se počítá od data vystavení písemnosti k datu podání žádosti o vydání osvědčení podnikatele (pokud jsou součástí žádosti), resp. od data vystavení písemnosti k datu zaslání těchto písemností NBÚ (pokud jsou zasílány dodatečně např. jako doplnění úplnosti žádosti o vydání osvědčení podnikatele, ale i jako doložení oznamované změny).

Odpovědná osoba je povinna zajistit jednou ročně proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci. Kdo proškolí odpovědnou osobu?

Odpovědná osoba je povinna proškolení fyzických osob zajistit, nikoliv ho tedy sama provádět. Odpovědná osoba se nebude proškolovat sama, ale je povinna proškolení zajistit i pro sebe.

Jakým způsobem lze uhradit správní poplatek?

Způsoby a formy úhrady správního poplatku:

na podatelně NBÚ před osobním podáním žádosti o vydání osvědčení podnikatele, a to úhradou prostřednictvím platebního terminálu nebo v hotovosti,

bezhotovostním převodem na účet NBÚ: 19-105881/0710 vedený u České národní banky, jako variabilní symbol musí být uvedeno IČ podnikatele, ve zprávě pro příjemce podnikatele uvede, že se jedná o správní poplatek a ID své datové schránky: „správní poplatek, ISD: xxxxxx“, přičemž úhradou se rozumí připsání platby na účet NBÚ. (Vzhledem k tomu, že může nastat prodleva několika dnů mezi podáním příkazu k úhradě a jejím připsáním na účet NBÚ, je třeba vyčkat s podáním žádosti o vydání osvědčení podnikatele až po obdržení datové zprávy od NBÚ, která obsahuje potvrzení o uhrazení poplatku a je zasílána neprodleně po připsání úhrady na účet NBÚ.)

Pokud jsem držitelem osvědčení podnikatele na stupeň utajení Důvěrné jen pro „seznamování se s utajovanou informací“ a bude u mě vznikat nebo mi bude poskytována utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené, můžu učinit prohlášení podnikatele?

Ano, v tomto případě může být podnikatel držitelem osvědčení podnikatele i učinit prohlášení podnikatele. Pokud je však podnikatel držitelem osvědčení podnikatele pro přístup k utajované informaci v plném rozsahu (přístup podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona), prohlášení podnikatele nečiní.

Jsme držitelem osvědčení podnikatele a nově jsme vybudovali zabezpečenou oblast kategorie Vyhrazené. Máme povinnost NBÚ zaslat Projekt fyzické bezpečnosti týkající se této zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené?

NBÚ podle zákona provádí bezpečnostní řízení a tudíž i ověřuje schopnost podnikatele zabezpečit ochranu utajovaných informací v oblasti fyzické bezpečnosti až od stupně utajení Důvěrné. Projekt fyzické bezpečnosti k zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené proto NBÚ nezasílejte. Ve vztahu k uvedenému však upozorňujeme, že podnikatel je podle § 68 písm. c) zákona povinen neprodleně písemně oznámit NBÚ zřízení nebo zrušení zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené (podle § 9 vyhlášky o průmyslové bezpečnosti podnikatel uvede adresu a popis dislokace této zabezpečené oblasti a informaci o stanovení kategorie a třídy zabezpečené oblasti podle § 25 zákona).

K jakému datu budu jako držitel osvědčení podnikatele zasílat pravidelné roční hlášení změn podle § 68 písm. d) zákona?

Pravidelné roční hlášení změn podle § 68 písm. d) zákona je držitel osvědčení podnikatele povinen zasílat NBÚ vždy ke dni, který se datem shoduje se dnem vydání osvědčení podnikatele. Pokud je podnikatel držitelem více osvědčení podnikatele, oznamuje změny údajů pouze v jednom vyhotovení. Ve „změnovém dotazníku podnikatele“ uvede všechny stupně utajení a formy přístupu, která tato osvědčení obsahují. Oznamování změn údajů v tomto případě předkládá podnikatel NBÚ k tomu dni, na který připadá datum vydaní osvědčení podnikatele, které bylo podnikateli vydáno dříve.
Je-li podnikateli vydáno „náhradní“ osvědčení podnikatele, neboť ohlásil NBÚ odcizení, ztrátu nebo poškození „původně vydaného“ osvědčení podnikatele, je za den vydání osvědčení podnikatele nadále pokládán den vydání „původně vydaného“ osvědčení podnikatele.

Jak správně vyplnit písmeno i) dotazníku podnikatele (§ 97 písm. i zákona) – zahraniční obchodní partneři?

Při vyplňování údajů v písmenu i) dotazníku podnikatele (§ 97 písm. i zákona) – zahraniční obchodní partneři, s výjimkou obchodních partnerů z členských států Evropské unie, s celkovým finančním objemem uskutečněných obchodů nad 2 000 000 Kč v posledních pěti letech, postupuje podnikatel následovně:

V žádosti podle § 96 odst. 1 zákona podnikatel zjišťuje, zda v posledních 5 letech uzavřel obchody se zahraničním partnerem, jejichž celkový roční objem alespoň v jednom z pěti sledovaných let přesáhl částku 2 mil. korun. Pokud ano, je údajem vyplňovaným v dotazníku podnikatele; do položky „objem obchodů“ uvede výši všech obchodů s tímto partnerem za celé období 5 let.
Příklady:
A) r. 2020 – 500 tis., r. 2021 – 2 mil., r. 2022 – 200 tis., r. 2023 – 300 tis., r. 2024 – 1 mil. = nehlásí, protože v žádném z posledních pěti let nepřesáhl celkový roční objem výši 2 mil. Kč;
B) r. 2020 – 600 tis., r. 2021 – 2,1 mil., r. 2022 – 300 tis., r. 2023 – 1,7 mil., r. 2024 – 500 tis. = hlásí, protože v roce 2021 přesáhl celkový roční objem výši 2 mil. Kč a v položce objem obchodů uvede částku 5,2 mil., tedy součet všech obchodů za 5 let

V hlášení změn podle § 68 písm. d) zákona podnikatel zjišťuje, zda od data vydání osvědčení, pokud se jedná o první hlášení změn podle § 68 písm. d) zákona, nebo od data posledního hlášení změn podle § 68 písm. d) zákona uzavřel obchody se zahraničním partnerem, jejichž celkový objem v tomto období přesáhl částku 2 mil. korun, pokud ano, je údajem vyplňovaným v dotazníku podnikatele. Do položky „objem obchodů“ uvede výši všech obchodů s tímto partnerem za toto období.

V žádosti podle § 96 odst. 3 zákona podnikatel zjišťuje, zda od data posledního hlášení změn podle § 68 písm. d) zákona (výjimečně od data vydání osvědčení, pokud bude podle § 96 odst. 3 zákona žádat ještě před prvním hlášení změn) uzavřel obchody se zahraničním partnerem, jejichž celkový objem v tomto období přesáhl částku 2 mil. korun, pokud ano, je údajem vyplňovaným v dotazníku podnikatele. Do položky „objem obchodů“ uvede výši všech obchodů s tímto partnerem za toto období.

Co musí obsahovat bezpečnostní dokumentace podnikatele?

Bližší informace k obsahu bezpečnostní dokumentace podnikatele naleznete zde.
Průmyslová bezpečnost – prohlášení podnikatele
Kde získám vzor prohlášení podnikatele?

Náležitosti prohlášení podnikatele jsou uvedeny ve vyhlášce o průmyslové bezpečnosti (příloha č. 7), na internetových stránkách NBÚ – zde, nebo lze využít Portál NBÚ.

V jakém rozsahu musíme vést bezpečnostní dokumentaci podnikatele? V jakých oblastech?

Podnikatel je povinen podle formy přístupu k utajované informaci vést dokumentaci v rozsahu § 98 písm. c) zákona.

Co všechno musíme po vydání prohlášení splňovat?

Mít pro ochranu utajované informace stupně utajení Vyhrazené vytvořeny podmínky odpovídající formě přístupu k této informaci (§ 20 zákona) a příslušnému druhu zajištění její ochrany (§ 5 zákona).

Odpovědná osoba musí být držitelem platného oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, osvědčení fyzické osoby nebo dokladu o bezpečnostní způsobilosti.

Vyhotovit a mít uloženou bezpečnostní dokumentaci podnikatele v rozsahu § 98 písm. c) zákona, též ji aktualizovat.

Pokud jsem držitelem osvědčení podnikatele na stupeň utajení Důvěrné jen pro „seznamování se s utajovanou informací“ a bude u mě vznikat nebo mi bude poskytována utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené, můžu učinit prohlášení podnikatele?

Ano, v tomto případě může být podnikatel držitelem osvědčení podnikatele i učinit prohlášení podnikatele. Pokud je však podnikatel držitelem osvědčení podnikatele pro přístup k utajované informaci v plném rozsahu (přístup podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona), prohlášení podnikatele nečiní.

Zaniká prohlášení podnikatele vydáním osvědčení podnikatele, pokud bylo prohlášení podnikatele učiněné pro přístupu k utajované informaci dle § 20 odst. 1 písm. a) zákona, a osvědčení podnikatele bylo vydáno pro přístup dle § 20 odst. 1 písm. b) zákona?

Ne, po novele zákona účinné od 1.1.2024 prohlášení podnikatele v tomto případě nezaniká.

Co a kdy jako podnikatel, který učinil prohlášení podnikatele, musím NBÚ hlásit?

Je nutno hlásit bezpečnostního ředitele (do 15 dnů ode dne obsazení funkce bezpečnostního ředitele).

V případě, že u podnikatele utajovaná informace pouze vzniká, je dána povinnost zaslat NBÚ prohlášení podnikatele neprodleně po té, co jej učiní. V tomto případě je také povinen neprodleně oznámit NBÚ ukončení přístupu k utajované informaci nebo zánik platnosti prohlášení podnikatele dnem doručení osvědčení podnikatele, zrušením nebo zánikem podnikatele, přestal-li splňovat z podmínek, jejichž splnění jej oprávnilo učinit prohlášení podnikatele (§ 15a odst. 1 zákona), nebo změnou některého z údajů uvedených v prohlášení podnikatele.

V případě § 15a odst. 3 zákona má podnikatel povinnost učinit a neprodleně předat NBÚ nové prohlášení podnikatele, pokud po zániku platnosti původního prohlášení podnikatele podle § 15a odst. 5 písm. a) nebo f) zákona i nadále nezbytně potřebuje přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené.

Co znamená poskytnutí bezpečnostní dokumentace podnikatele poskytovateli, jakým způsobem bude prakticky realizováno?

Podnikatel je povinen, pokud poskytovatel utajované informace o to požádá, předložit k náhledu bezpečnostní dokumentaci podnikatele (poskytovatel má právo pouze nahlížet do tohoto dokumentu).

Kolik prohlášení podnikatele může podnikatel učinit?

Podnikatel učiní tolik prohlášení podnikatele, kolik bude mít poskytovatelů vyhrazené informace.

Personální bezpečnost

Musím vám hlásit, když jsem si vzal půjčku od obce?

ANO za předpokladu, že její výše přesahuje 100 000 Kč nebo pětinásobek vašeho průměrného měsíčního „čistého příjmu“, podle toho, která částka je vyšší. Tato povinnost je stanovena od 1.1.2026.
To platí i pro případ, že jste si tuto půjčku vzal před 1.1.2026 a dosud nebyla splacena.
Musím vám hlásit, když jsem si vzal půjčku od zaměstnavatele?

ANO za předpokladu, že její výše přesahuje 100 000 Kč nebo pětinásobek vašeho průměrného měsíčního „čistého příjmu“, podle toho, která částka je vyšší. Tato povinnost je stanovena od 1.1.2026.
To platí i pro případ, že jste si tuto půjčku vzal před 1.1.2026 a dosud nebyla splacena.
V dotazníku v bodu 7.12 Finanční závazky máte uvedeno, že mám uvést i závazky ze smlouvy uzavřené s právnickou osobou, která není poskytovatelem spotřebitelských úvěrů podle zákona o spotřebitelském úvěru. Co si pod tím mám představit?

Jedná se např. o půjčku od vašeho zaměstnavatele, obce. Uvádění těchto informací je nově vyžadováno od 1.1.2026.
Budu žádat o osvědčení na Důvěrné. Musím dokládat i rodný list?

Ne, od 1.1.2026 se již rodný list k žádosti o vydání osvědčení nedokládá.
Může být poučení podle § 9 zákona č. 412/2005 Sb. u osob, které mají přístup k utajované informaci stupně Vyhrazené podle § 58a zákona, podepsáno poučujícím a poučeným elektronicky namísto fyzického podpisu?

Poučení podle § 9 zákona č. 412/2005 Sb. může být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem poučujícího a poučeného, přičemž postačí zaručený elektronický podpis zřízený u zaměstnavatele. Nicméně v této souvislosti poukazujeme na skutečnost, že pokud je poučení učiněné v elektronické podobě pouze vytištěno, jedná se jen o prostou kopii. Aby takové poučení mohlo být používáno v listinné podobě k prokázání, že daná fyzická osoba byla poučena podle § 9 zákona, je třeba u něj provést autorizovanou konverzi dokumentu podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), neboť zákonem je vyžadován výtisk, tedy originál.
Podle § 22 odst. 1 písm. b) zákona č. 300/2008 Sb. se konverzí se rozumí úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky. Podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. má dokument, který provedením konverze vznikl, stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl. Pro účely vydání poučení osobám, které mají přístup k utajované informaci stupně Vyhrazené podle § 58a zákona lze akceptovat konverzi z moci úřední podle § 23 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., ovšem akceptována samozřejmě bude i konverze na žádost podle § 23 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., kterou mohou činit pouze zákonem vymezené subjekty.
Jak dlouho může podnikatel uchvávat podklady pro oznámení na Vyhrazené?

Zákon č. 412/2005 Sb. řeší otázku nejdelší možnou dobu uchovávání podkladů, oznámení, poučení, které podnikatel vede k oznámení na Vyhrazené (tuto oblast neupravuje pro podnikatele zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Z praktického hlediska lze podnikateli doporučit, aby pro výše uvedené dokumenty stanovil, po jakou dobu je bude uchovávat, a po uplynutí této doby bude moci přistoupit k jejich zničení. Lze si představit, že např. v rámci státního dozoru prováděného NBÚ, bude zjišťováno, zda některý ze zaměstnanců podnikatele měl přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené či nikoliv a byl-li držitelem oznámení (otázka oprávněnosti přístupu konkrétní osoby by mohla být řešena i např. správním trestání nebo v řízení trestním, kde uvedené podklady budou mít povahu listinného důkazu). V každém případě by podklady, oznámení a poučení pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené mělo být uchováváno po dobu jejich platnosti, tj. nedošlo-li k zániku platnosti oznámení podle § 9 odst. 3 zákona. V případě, že dojde k zániku platnosti oznámení lze výtisk oznámení, poučení a podklady pro ověření splnění podmínek podle § 6 odst. 2 písm. a) a c) zákona uchovávat nejdéle 5 let ode dne zániku platnosti oznámení (§ 9 dst. 2 zákona).
Informace o zdravotní a jiné odborné péči a jejich vliv na vydání nebo držení veřejné listiny

Z jakého důvodu musím v dotazníku uvádět informace týkající se zdravotní péče a léčby?
NBÚ v bezpečnostních řízeních vyhodnocuje plnění různých zákonem stanovených podmínek pro přístup k utajovaným informacím. Jedna z podmínek se týká zdravotního stavu, jehož kvalita může za určitých situací ovlivňovat běžné fungování jedince, a mít dopad i na jeho spolehlivost. Pro NBÚ, který veřejnou listinu vydává, je proto nezbytné posoudit, zda zdravotní stav jednotlivých fyzických osob není na překážku pro přístup k utajovaným informacím, respektive zda tento stav nemůže představovat bezpečnostní riziko a ovlivnit bezpečnostní spolehlivost fyzické osoby. Nejedná se o nově zavedenou praxi, NBÚ i dříve, před novelizací zákona, požadoval a posuzoval body týkající se zdravotní péče, konkrétně se jednalo o body týkající se léčby psychiatrem a péči psychologa, které byly obsahem prohlášení k osobnostní způsobilosti, zákonem stanovené povinné náležitosti podkladových materiálů.
Léčím se u psychiatra a/nebo jiného lékaře, docházím k psychologovi. Znamená to, že mi nemůže být vydáno osvědčení nebo vede tato informace ke zrušení platnosti již NBÚ vydané veřejné listiny?
Ne. Žádná odborná léčba anebo péče, kterou fyzická osoba uvede do svého dotazníku, není a sama o sobě nemůže být a priori hodnocena negativně. Jedná se však o jeden z mnoha aspektů, které NBÚ u fyzických osob potřebuje za určitých okolností ověřit a posoudit. Problematika zdravotního stavu je velice komplexní skutečností, a nelze proto za žádných okolností na základě informací uvedených fyzickou osobou v dotazníku dopředu určit, zda jsou informace negativního charakteru. V některých případech se naopak může kontakt například s psychiatrem či psychologem ukázat bezpochyby i jako aspekt pozitivní. Jedná se o velmi specifický a rozmanitý okruh životních okolností fyzické osoby a pakliže NBÚ dojde k závěru, že je nutné v daném případě údaje různými úkony v řízení ověřit, disponuje k tomu specializovanými odborníky, kteří jsou kompetentní ve věci validního zhodnocení informací týkajících se zdravotního stavu a jeho vlivu na bezpečnostní spolehlivost fyzické osoby. V některých případech pak také může NBÚ v souladu s § 106 zákona rozhodnout o nezbytnosti ustanovení znalce.
Léčím se u lékaře, ale svou diagnózu neznám. Jak mám postupovat při vyplňování dotazníku?
Dotazník fyzické osoby obsahuje v bodě zaměřeném na zdravotní péči kolonku, jejíž prostřednictvím se zjišťuje diagnóza. Existují ovšem případy, kdy fyzická osoba svou diagnózu nezná a/nebo si jí není jistá, případně od absolvované zdravotní péče uplynul již nějaký čas a účastník řízení si svou diagnózu nepamatuje. V takovém případě není nutné diagnózu vyplnit a lze podrobně popsat obtíže, s nimiž se fyzická osoba potýká či v minulosti potýkala. Za určitých okolností pak může NBÚ shledat nutnost uvedené informace ověřit či zpřesnit, k čemuž využívá různých úkonů v řízení. Ověřování uvedených informací týkajících se zdravotní a jiné odborné péče přitom může být prováděno i za účelem ověření informací uvedených účastníkem řízení.
Jak fyzická osoba prokazuje své oprávnění k přístupu k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle § 58a zákona č. 412/2005 Sb.?

Zákon nově s účinností od 1. 1. 2025 stanoví v § 58a okruh osob, které mají přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené bez platného oznámení po dobu trvání služebního nebo pracovního poměru a v rozsahu nezbytném pro jeho výkon. Jedná se o
a) příslušníky bezpečnostních sborů,
b) státní zaměstnance,
c) vojáky v činné službě a
d) státní zástupci,
pokud jsou tyto osoby poučené a zařazené na místě nebo vykonávají funkci, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacím, a které jsou uvedené v přehledu podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona.
Pro poučení těchto osob se použije § 9 odst. 1 zákona obdobně. Z uvedeného tedy plyne, že pro poučení osob se zvláštním přístupem k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle § 58a zákona se využije vzor poučení podle § 9 odst. 1 zákona uvedený v příloze č. 3 vyhlášky č. 300/2024 o personální bezpečnosti a o bezpečnostní způsobilosti. NBÚ doporučuje v příslušném poučení do kolonky „Datum vydání oznámení“ uvést údaj „§ 58a zákona“, neboť osobám uvedeným v § 58a zákona se oznámení podle § 6 zákona nevydává a tyto osoby jsou za splnění výše uvedených podmínek oprávněny k přístupu k utajovaným informacím přímo ze zákona.
K prokázání oprávnění k přístupu k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle § 58a zákona je třeba předložit služební průkaz příslušného zaměstnance/příslušníka (byl-li dané osobě vydán) a výše uvedené poučení. Pokud poučení neobsahuje odkaz na § 58a zákona, nemá tato skutečnost vliv na platnost poučení a na oprávnění dané fyzické osoby k přístupu k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle § 58a zákona. Podstatné je, že byla příslušná fyzická osoba poučena podle § 9 odst. 1 zákona a že splňuje i další zákonem stanovené podmínky přístupu k utajované informaci podle § 58a zákona.“
Jaké jsou nejčastější nedostatky při podání žádosti o osvědčení?

Nejčastějším nedostatkem je, že žadatelé neuvedou a nedoloží příjmy za období 10 let zpětně. Požadavky na uvedení příjmů v dotazníku a doložení příjmů jsou následující.
Uvedení příjmů v dotazníku za posledních 10 let:
1. V případě, že jste v posledních 10 letech podával/a daňové přiznání a neměl/a jste příjem neuvedený v daňovém přiznání, vyplníte v dotazníku každý rok a u volby „Podal daňové přiznání“ zaškrtnete ANO a zvolíte volbu „Podal/a daňové přiznání, nemám příjem neuvedený v daňovém přiznání“.
2. V případě, že jste v posledních 10 letech podával/a daňové přiznání a zároveň jste měl/a příjem, který se neuvádí v daňovém přiznání (např. výsluhový příspěvek), vyplníte v dotazníku každý rok a u volby „Podal daňové přiznání“ zaškrtnete ANO a zvolíte volbu „Podal/a daňové přiznání, mám i příjem neuvedený v daňovém přiznání“ a vyplníte druh příjmu, částku a měnu.
3. V případě, že jste v posledních 10 letech nepodával/a daňové přiznání, vyplníte v dotazníku každý rok a u volby „Podal daňové přiznání“ zaškrtnete NE a vyplníte druh příjmu, částku a měnu.
Do dotazníku neuvádíte dávky a příspěvky státní sociální podpory, dávky nemocenského pojištění a podporu v nezaměstnanosti.
Doložení příjmů za posledních 10 let:
1. Dokládáte pouze příjem, který není součástí vámi podávaného daňového přiznání na příslušný finanční úřad, a to pokud tento příjem v případě jednoho druhu překročí 100 000 Kč za kalendářní rok. To znamená, že v případě překročení hranice 100 000 Kč za kalendářní rok dokládáte např. mzdu (pokud není součástí vámi podávaného daňového přiznání na příslušný finanční úřad), výsluhový příspěvek, starobní důchod, pojistné plnění, stipendium, dotace apod.
2. Nedokládáte dávky, příspěvky sociální podpory, dávky nemocenského pojištění, podporu v nezaměstnanosti bez ohledu na jejich výši, ani jakýkoli příjem, který je součástí vámi podávaného daňového přiznání na příslušný finanční úřad.
Upozorňujeme, že prohlášení poplatníka, které vyplňujete u svého zaměstnavatele (růžový formulář), není daňovým přiznáním.
Rovněž upozorňujeme, že pokud podáváte daňové přiznání v zahraničí, je povinností příjmy v něm uváděné vyplnit do dotazníku a rovněž je doložit.
Chci požádat o osvědčení na Tajné. Jak to mám udělat?

Žádost lze podat prostřednictvím Portálu NBÚ, kdy tento způsob podání NBÚ doporučuje, neboť je pro uživatele pohodlný a uživatelsky přívětivý, celé podání můžete učinit pohodlně odkudkoli s tím, že není třeba navštívit NBÚ.
Rovněž lze žádost podat dodáním do datové schránky NBÚ (ID NBÚ – h93aayw) nebo na elektronickou podatelnu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. s uznávaným elektronickým podpisem zřízeným pro soukromé účely. Dále lze žádost podat osobně po objednání na tel.č. 257283225 v podatelně sídla NBÚ nebo zaslat poštou nebo držitelem zvláštní poštovní licence na adresu Národní bezpečnostní úřad, P.O.BOX 49, 15006, Praha 56.
Podrobné informace k podání žádosti naleznete zde.
Vztahuje se § 58a odst. 1 písm. b) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, pouze na státní zaměstnance ve služebním poměru nebo i na zaměstnance státu v pracovním poměru?

Ustanovení § 58a odst. 1 písm. b) zákona dopadá na státní zaměstnance, tj. zaměstnance podle § 6 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, tedy na státní zaměstnance ve služebním poměru, nikoliv na zaměstnance státu v pracovním poměru.
Tento zvláštní přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené je v případě státních zaměstnanců vázán pouze na výkon služebního poměru, a to v rozsahu nezbytném pro jeho výkon. Pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené musí být současně splněn předpoklad, že je daná fyzická osoba poučena a zařazena na místě nebo vykonává funkci, na které je nezbytné mít přístup k utajovaným informacím příslušného stupně utajení, a které jsou uvedené v přehledu podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona. Po skončení služebního poměru nebo změně služebního úřadu se má za to, že fyzická osoba poučena není, a v případě, že měla přístup k utajované informaci, je nezbytné postupovat podle § 11a zákona, tedy je zapotřebí provést tzv. depoučení.
Chci žádat o osvědčení na Tajné. Co mám doložit?

1. žádost o vydání osvědčení,
2. zdůvodnění nutnosti přístupu k utajované informaci, které vám vyplní a poskytne zaměstnavatel,
3. prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně místně příslušného správce daně,
4. dotazník,
5. fotografii průkazového typu,
6. potvrzení o příjmech uvedených v dotazníku s uvedením jejich výše (čistý příjem), a to pouze pokud nejsou součástí daňového přiznání, za posledních 10 let a zároveň pokud přesáhly výši 100000 Kč v jednom kalendářním roce.
Podrobné informace k podání žádosti o vydání osvědčení naleznete zde
Je rozdíl mezi první a opakovou žádostí o vydání osvědčení?

Není, předkládáte úplně stejné podkladové materiály i dotazník vyplňujete celý. Jedinou výjimku tvoří životopis, kde se při podání opakované žádosti o vydání osvědčení omezíte na uvedení údajů od podání předchozí žádosti.
Jak a jaké změny mám NBÚ hlásit?

Výčet změn, které máte povinnost oznamovat, včetně informace jakou formou a jakým způsobem naleznete zde
Změnila jsem příjmení, co mám dělat?

Pokud došlo ke změně příjmení po 1.1.2025, ve vztahu k vydání nového osvědčení fyzické osoby nečiníte žádné kroky. V momentě kdy NBÚ obdrží informaci ze základních registrů, vydá vám bezodkladně nové osvědčení. V případě, že jste i držitelkou "certifikátu NATO", vydá vám i nový "certifikát NATO" a zašle vám obě veřejné listiny na kontaktní adresu. Po obdržení nového osvědčení (certifikátu "NATO") máte povinnost vrátit NBÚ původně vydané osvědčení (certifikát "NATO"), a to do 15 dnů ode dne, kdy vám nové osvědčení (certifikát "NATO") byly doručeny.
Se změnou příjmení mohou souviset některé povinnosti týkající se hlášení změn. Podrobnosti k hlášení změn naleznete zde.
Podnikám a jsem poplatníkem v paušálním režimu. Jak mám doložit NBÚ příjmy?

1. Pokud jste poplatníkem v paušálním režimu a máte povinnost vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu, pak při podání žádosti o vydání osvědčení doložíte příjem z podnikání těmito záznamy.
2. Pokud jste poplatníkem v paušálním režimu a nemáte povinnost vést výše uvedené záznamy, pak při podání žádosti o vydání osvědčení doložíte příjem z podnikání výpisy z účtu nebo fakturami (příjmovými doklady) a současně písemně sdělíte, v jakém paušálním režimu se nacházíte.
Kdy zaniká platnost "certifikátu NATO"?

1. uplynutím doby platnosti osvědčení fyzické osoby, uplynutím doby platnosti "certifikátu NATO",
2. úmrtím fyzické osoby,
3. zrušením platnosti osvědčení fyzické osoby, na jehož základě byl "certifikát NATO" vydán (dnem vykonatelnosti rozhodnutí NBÚ o zrušení platnosti tohoto osvědčení fyzické osoby, tj. doručením tohoto rozhodnutí),
4. ohlášením odcizení nebo ztráty "certifikátu NATO",
5. ohlášením poškození "certifikátu NATO" (majícím za následek nečitelnost údajů, porušení celistvosti),
6. zánikem platnosti osvědčení fyzické osoby z důvodu vzniku služebního poměru příslušníka zpravodajské služby, převedení příslušníka bezpečnostního sboru na služební místo v Bezpečnostní informační službě nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace, služebního zařazením vojáka na služební místo ve Vojenském zpravodajství, vzniku pracovního poměru zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, nebo dnem, kdy začne být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1 zákona (jedná se osvědčení vydané NBÚ),
7. zánikem platnosti osvědčení fyzické osoby z důvodu skončení služebního poměru příslušníka zpravodajské služby, převedení příslušníka Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace na služební místo v jiném bezpečnostním sboru, služebním zařazením příslušníka Vojenského zpravodajství na služební místo mimo tuto zpravodajskou službu, nebo skončení základního pracovněprávního vztahu zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, jde-li o osvědčení fyzické osoby, vydané příslušnou zpravodajskou službou, a dnem, kdy přestane být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1 zákona, jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané Ministerstvem vnitra,
8. vrácením osvědčení fyzické osoby nebo "certifikátu NATO" tomu, kdo jej vydal,
9. dnem doručení nového osvědčení fyzické osoby,
10. zánikem platnosti osvědčení fyzické osoby z důvodu ztráty, odcizení nebo poškození, a to pouze za předpokladu, že fyzická osoba nepožádala v zákonem stanovené 15denní lhůtě o vydání nového osvědčení fyzické osoby.
Platnost "certifikátu NATO" nezaniká změnou údajů v něm uvedených. V případě změny údajů uvedených v "certifikátu NATO" vydá NBÚ sám bezodkladně nový "certifikát NATO". Přístup k utajované informaci cizí moci není do doby doručení nového osvědčení fyzické osoby dotčen.
V případech zániku platnosti "certifikátu NATO" podle bodu 3., 5., 6., 7., 9. má jeho držitel povinnost vrátit "certifikát NATO" tomu, kdo jej vydal do 15 dnů (§ 57 odst. 11 zákona). Držitel "certifikátu NATO" má povinnost vrátit "certifikát NATO" tomu, kdo ho vydal do 15 dnů také, pokud vrátí osvědčení fyzické osoby, k němuž byl "certifikát NATO" vydán.
V případě odcizení, ztráty nebo poškození "certifikátu NATO" má jeho držitel povinnost neprodleně ohlásit tuto skutečnost NBÚ (§ 66 odst. 1 písm. c) zákona).
V případech zániku platnosti "certifikátu NATO" podle bodu 4. a 5. na základě písemné žádosti učiněné volnou formou do 15 dnů ode dne zániku platnosti "certifikátu NATO", vydá NBÚ do 5 dnů nový "certifikát NATO". Jestliže písemná žádost nebude podána a NBÚ nový "certifikát NATO" tedy nevydá, fyzická osoba není považována za držitele "certifikátu NATO". V případě zániku platnosti "certifikátu NATO" podle bodu 7. vydá NBÚ na základě písemné žádosti, jejíž vzor je stanoven v příloze č. 7 vyhlášky č. 300/2024 Sb., o personální bezpečnosti a o bezpečnostní způsobilosti, nový "certifikát NATO" – vzor žádosti zde. Jestliže písemná žádost nebude podána a NBÚ nový "certifikát NATO" tedy nevydá, fyzická osoba není považována za držitele "certifikátu NATO".
Kdy zaniká platnost osvědčení?

1. uplynutím doby platnosti osvědčení fyzické osoby, úmrtím fyzické osoby nebo byla-li prohlášena za mrtvou,
2. zrušením platnosti osvědčení fyzické osoby (dnem vykonatelnosti rozhodnutí NBÚ o zrušení jeho platnosti, tj. doručením tohoto rozhodnutí),
3. ohlášením odcizení nebo ztráty osvědčení fyzické osoby,
4. ohlášením poškození osvědčení fyzické osoby (majícím za následek nečitelnost údajů, porušení celistvosti),
5. vznikem služebního poměru příslušníka zpravodajské služby, převedením příslušníka bezpečnostního sboru na služební místo v Bezpečnostní informační službě nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace, služebním zařazením vojáka na služební místo ve Vojenském zpravodajství, vznikem pracovního poměru zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, nebo dnem, kdy začne být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1 zákona, jde-li o osvědčení fyzické osoby vydané NBÚ,
6. skončením služebního poměru příslušníka zpravodajské služby, převedením příslušníka Bezpečnostní informační služby nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace na služební místo v jiném bezpečnostním sboru, služebním zařazením příslušníka Vojenského zpravodajství na služební místo mimo tuto zpravodajskou službu, nebo skončením základního pracovněprávního vztahu zaměstnance zařazeného do zpravodajské služby, pokud osvědčení fyzické osoby vydala příslušná zpravodajská služba,
7. dnem, kdy přestane být fyzická osoba osobou uvedenou v § 141 odst. 1 zákona, pokud osvědčení fyzické osoby vydalo Ministerstvo vnitra,
8. vrácením osvědčení fyzické osoby tomu, kdo ho vydal,
9. dnem doručení nového osvědčení fyzické osoby.
Platnost osvědčení fyzické osoby nezaniká změnou údajů v něm uvedených. V případě změny údajů (např. příjmení) vydá NBÚ sám bezodkladně nové osvědčení fyzické osoby. Přístup k utajované informaci není do doby doručení nového osvědčení fyzické osoby dotčen.
V případech zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle bodu 2., 4. až 9 má jeho držitel povinnost vrátit osvědčení fyzické osoby do 15 dnů tomu, kdo ho vydal (§ 66 odst. 1 písm. b) zákona).
V případě, že zanikne platnost osvědčení fyzické osoby podle bodu 1, osvědčení jeho držitel nevrací.
Držitel osvědčení fyzické osoby v případě, že má požádáno o vydání nového osvědčení podle § 94 odst. 3 zákona a řízení o této žádosti je dotčeno vyhlášením krizového stavu pro celé území České republiky, může mít přístup k utajované informaci i po zániku platnosti osvědčení, které má v držení, z důvodu uplynutí doby jeho platnosti (bod 1), a to až do doby, než NBÚ rozhodne o jeho nové žádosti, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby jeho platnosti. NBÚ v tomto případě nevydává osvědčení, které by nahrazovalo původní, ani žádné jiné potvrzení. Aktuální přehled osvědčení, která naplňují tyto podmínky, a proto lze na jejich základě nadále umožnit přístup k utajované informaci, je k dispozici zde
V případě odcizení, ztráty nebo poškození osvědčení fyzické osoby má jeho držitel povinnost neprodleně ohlásit tuto skutečnost (§ 66 odst. 1 písm. c) zákona).
V případech zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle bodu 3., 4. vydá NBÚ na základě písemné žádosti učiněné volnou formou do 5 dnů od doručení žádosti nové osvědčení fyzické osoby (§ 56 odst. 4 zákona). Tato žádost musí být podána do 15 dnů ode dne zániku platnosti osvědčení fyzické osoby. Přístup k utajovaným informacím není dotčen.
V případech zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle bodu 6. a 7. vydá NBÚ, na základě písemné žádosti učiněné volnou formou, do 5 dnů od doručení žádosti nové osvědčení fyzické osoby (§ 56a odst. 2 písm. c) zákona). Tato žádost musí být podána do 30 dnů ode dne zániku platnosti osvědčení fyzické osoby.
Platnost osvědčení fyzické osoby nezaniká jiným než výše uvedeným způsobem, tzn. nedochází k zániku platnosti např. ukončením pracovního/služebního poměru (s výjimkou bodu 6.).
Jaká je platnost oznámení na Vyhrazené a kdy zaniká?

Doba platnosti oznámení na Vyhrazené není časově omezena s tím, že ten, kdo oznámení vydal, má povinnost každých 5 let ověřovat u fyzické osoby, znovu podmínky po jeho vydání (nebo v případě důvodných pochybností i před uplynutím této lhůty).
Platnost oznámení na Vyhrazené zaniká:
1. doručením vyrozumění o neplnění podmínek bezúhonnosti nebo svéprávnosti,
2. skončením služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajované informaci,
3. vznikem služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém má být fyzické osobě umožněn přístup k utajovaným informacím, pokud bylo oznámení vydáno NBÚ nebo tzv. poskytovatelem utajované informace,
4. úmrtím fyzické osoby,
5. ohlášením jeho odcizení, ztráty,
6. ohlášením poškození majícím za následek nečitelnost zápisů v oznámení nebo porušení jeho celistvosti,
7. doručením oznámení o nesplnění povinnosti předložit aktuální podklady k ověření podmínek pro jeho vydání (doklady k ověření bezúhonnosti a svéprávnosti),
8. vrácením oznámení tomu, kdo jej vydal, a není-li jej, tak NBÚ,
9. patnáctým dnem od doručení osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo
10. změnou některého z údajů v něm obsažených.
Jaká pravidla platí pro poučení?

Fyzická osoba je poučena nejpozději před prvním přístupem k utajované informaci určitého stupně o svých povinnostech při nakládání a manipulaci s utajovanými informacemi a o zákonných normách v dané oblasti – vzor poučení – zde
Poučení podepisuje vždy ten, kdo jej provedl (zpravidla odpovědná osoba nebo osoba jí určená) a fyzická osoba. Pro stupeň VYHRAZENÉ se vyhotovuje ve dvou výtiscích, kdy jeden se předá fyzické osobě a jeden uloží ten, kdo poučení provedl, na místě určeném pro ukládání těchto dokumentů ve smyslu ustanovení § 68 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Pro stupně DŮVĚRNÉ, TAJNÉ a PŘÍSNĚ TAJNÉ se poučení vyhotovuje ve třech výtiscích. Jeden se předá fyzické osobě, jeden uloží ten, kdo poučení provedl, na místě vyhrazeném pro ukládání těchto dokumentů a kopii zašle NBÚ. Kopii poučení lze NBÚ zaslat i elektronicky.
Platnost poučení je ukončena zánikem platnosti oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci, dokladu nebo osvědčení fyzické osoby a rovněž skončením služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajované informaci, tzn. že v případech, kdy dojde následně ke vzniku nového služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, je povinností odpovědné osoby nebo jí určené osoby fyzickou osobu znovu poučit.
Pokud je fyzická osoba držitelem platného národního osvědčení fyzické osoby a odpovědná osoba ví, že fyzická osoba bude muset být i držitelem "certifikátu NATO", může odpovědná osoba poučit fyzickou osobu a v poučení zaškrtnout, že fyzická osoba byla seznámena s předpisy NATO, aniž by byla fyzická osoba již držitelem platného "certifikátu NATO", a tím v rámci jednoho poučení splnit povinnost stanovenou jak pro přístup k národní utajované informaci, tak i pro přístup k utajované informaci NATO. V poučení se v tomto případě uvede číslo národního osvědčení fyzické osoby. V rámci poučení lze seznámit zároveň se všemi právními předpisy v oblasti utajovaných informací, tzn., s předpisy NATO, EU.
Pokud je fyzická osoba držitelem platného národního osvědčení fyzické osoby a je poučena a následně je fyzické osobě vydán "certifikát NATO", musí být fyzická osoba opětovně poučena s tím, že v poučení se uvede číslo "certifikátu NATO" a zaškrtne se, že fyzická osoba byla seznámena s předpisy NATO. To neplatí, v případě, že by v prvním poučení, které bylo provedeno k národnímu osvědčení fyzické osoby, již bylo zaškrtnuto, že fyzická osoba byla seznámena s předpisy NATO (tzn., byla s nimi seznámena, aniž by jí byl vydán "certifikát NATO") – v tomto případě již fyzická osoba není opětovně poučena.
Jaká pravidla platí pro zvláštní přístup k utajované informaci podle § 58 zákona?

K utajovaným informacím mají bez platného osvědčení fyzické osoby a poučení přístup prezident republiky, poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, Veřejný ochránce práv a jeho zástupce, soudci a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, včetně prezidenta a viceprezidenta. Tyto osoby mají přístup ode dne zvolení nebo jmenování do funkce po celou dobu jejího výkonu a v rozsahu nezbytném pro výkon této funkce.
V rámci trestního řízení, občanského soudního řízení, správního řízení a soudního řízení správního, je osobám bez platného osvědčení fyzické osoby umožněn přístup k utajované informaci za účelem uplatnění jejich práv a plnění povinností v těchto řízeních. Podmínky a výčet osob, kterých se týká taková možnost, jsou stanoveny Trestním řádem, Občanským soudním řádem, Správním řádem a Soudním řádem správním. Přístup k utajované informaci je i v těchto případech umožněn na základě poučení, které musí obsahovat spisové označení věci, která je předmětem řízení a poučení o tom, že údaje o osobách se zvláštním přístupem jsou evidovány NBÚ. Poučení provede ten, o kom tak stanoví Trestní řád, Občanský soudní řád, Správní řád nebo Soudní řád správní, a současně s fyzickou osobou je i podepisuje. Vzor poučení – zde
V přípravném řízení, jedné z fází trestního řízení, provede poučení osob uvedených v § 51b odst. 1 Trestního řádu policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu. Podle ustáleného teoretického výkladu ustanovení § 51b odst. 1 Trestního řádu je touto osobou i přísedící u soudu (jedná se o další osobu, která se musí účastnit trestního řízení). Kopii poučení zašle ten, kdo poučení provedl nejpozději do 30 dnů ode dne poučení na NBÚ.
Fyzické osobě jednající ve prospěch zpravodajské služby, informátorovi nebo fyzické osobě, které je poskytována zvláštní nebo krátkodobá ochrana podle zvláštního předpisu, nebo příslušníku zpravodajské služby, který je zařazen v záloze zvláštní nebo určen do zvláštní dispozice, lze umožnit přístup k utajovaným informacím bez platného osvědčení fyzické osoby. Poučení provede ten, kdo jí přístup k utajované informaci umožní.
Osoby uvedené v odstavci 1, 2, 3 a 4 nemají přístup k utajované informaci NATO s výjimkou prezidenta republiky, poslanců a senátorů Parlamentu, členů vlády a soudců rozhodující ve věcech, kde se nakládá s utajovanou informací cizí moci, kteří musí být před prvním přístupem k utajované informaci cizí moci informováni o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informací cizí moci. V trestním řízení mají přístup k utajované informaci cizí moci po předchozím souhlasu cizí moci též přísedící rozhodující ve věcech, kde se nakládá s utajovanou informací cizí moci, obviněný, zúčastněná osoba, poškozený, jejich zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec, důvěrník, obhájce, znalec a tlumočník, a to v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv a plnění povinností v takovém řízení. Před prvním přístupem k utajované informaci cizí moci v řízení musí být osoby uvedené v předchozí větě poučeny o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informací cizí moci. Poučení provede v přípravném řízení policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; ten, kdo poučení provedl, jeden výtisk poučení předá fyzické osobě, jeden výtisk založí do spisu a kopii zašle NBÚ; kopii poučení lze NBÚ zaslat i elektronicky.
Jaká pravidla platí pro přístup k utajované informaci podle § 58a, 58b, 58c zákona?

§ 58a zákona
Osobami, které mají přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené bez platného oznámení po dobu trvání služebního nebo pracovního poměru a v rozsahu nezbytném pro jeho výkon, jsou
a) příslušníci bezpečnostních sborů,
b) státní zaměstnanci,
c) vojáci v činné službě a
d) státní zástupci,
pokud jsou poučené a zařazené na místě nebo vykonávají funkci, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacím, a které jsou uvedené v přehledu podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona.
Pro poučení těchto osob se použije § 9 odst. 1 obdobně.
V případě skončení služebního nebo pracovního poměru nebo při změně služebního úřadu těchto osob se má za to, že fyzická osoba poučena není, a v případě, že měla přístup k utajované informaci, se dále postupuje podle § 11a zákona, tzn., že je tato osoba povinna písemně potvrdit, že si je vědoma povinnosti zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích, ke kterým měla přístup, a neumožnit k nim přístup neoprávněné osobě. Odpovědná osoba je povinna zajistit provedení tohoto úkonu.
§ 58b zákona
Zpravodajská služba může umožnit přístup k utajované informaci fyzické osobě, která není držitelem osvědčení fyzické osoby nebo nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, je-li to nezbytné pro plnění povinnosti uložené této fyzické osobě jiným právním předpisem, nebo v rámci zpravodajských operací.
V případě přístupu k utajované informaci se použije postup podle § 60 odst. 2 až 6 zákona obdobně.
§ 58c zákona
Policie může umožnit přístup k utajované informaci fyzické osobě, která není držitelem osvědčení fyzické osoby nebo nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, je-li to nezbytné pro plnění povinnosti uložené této fyzické osobě jiným právním předpisem v souvislosti s plněním úkolů policie v oblasti poskytování zvláštní ochrany a pomoci, krátkodobé ochrany, zajišťování bezpečnosti chráněných objektů a prostorů a určených osob a provádění sledování osob a věcí. Postup se nepoužije v případě přístupu k utajované informaci cizí moci a utajované informaci stupně utajení Přísně tajné.
V případě přístupu k utajované informaci podle se použije postup podle § 60 odst. 2 až 5 zákona obdobně s tím, že písemný záznam ani poučení se NBÚ nezasílají, ale ukládají se u policie.
Jaká pravidla platí pro uznání bezpečnostního oprávnění vydaného úřadem cizí moci?

Na základě žádosti držitele bezpečnostního oprávnění provede NBÚ uznání cizího bezpečnostního oprávnění. Žádost lze podat i prostřednictvím úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací. Jedná se o případy, kdy to umožňuje mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nebo kdy je uznání v souladu se zahraničně politickými a bezpečnostními zájmy ČR. Na toto uznání není právní nárok. K žádosti je nutné přiložit úřední překlad bezpečnostního oprávnění nebo jeho ověřenou kopii; tyto doklady se nevyžadují, je-li žádost podána prostřednictvím úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, pokud tento na žádosti potvrdí, že žadatel je držitelem příslušného bezpečnostního oprávnění. Žádost musí obsahovat také důvod, proč má být uznání provedeno, a dobu, na jakou má být provedeno. Vzor žádosti - zde
Pokud je bezpečnostní oprávnění uznáno, odpovědná osoba provede poučení fyzické osoby. Vzor poučení – zde
Bližší informace k uznání naleznete zde
Jaká pravidla platí souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaci?

NBÚ může ve výjimečných a odůvodněných případech vydat souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaci o jeden stupeň vyšším, než na který je vydáno platné osvědčení fyzické osoby, nejdéle však na dobu 6 měsíců; jednorázový přístup nelze umožnit k utajované informaci stupně PŘÍSNĚ TAJNÉ. Jednorázový přístup tedy může být udělen pouze pro přístup k utajované informaci stupně utajení TAJNÉ.
Žádost o jednorázový přístup je vždy písemná, podepisuje ji odpovědná osoba a obsahuje zdůvodnění potřeby jednorázového přístupu, označení oblasti utajovaných informací, ke kterým má být přístup umožněn a požadovanou dobu jednorázového přístupu. Přílohou žádosti musí být kopie osvědčení fyzické osoby. Téže osobě lze souhlas udělit jen jednou a není na něj právní nárok. V kladném případě je souhlas vydán nejpozději do 5 dnů.
Pokud je souhlas udělen, odpovědná osoba provede poučení fyzické osoby. Vzor poučení – zde
K utajované informaci NATO lze jednorázový přístup umožnit pouze v souladu s požadavky NATO.
Jaká pravidla platí pro souhlas s přístupem k utajované informaci podle § 59a zákona?

Na základě písemné žádosti odpovědné osoby může NBÚ ve výjimečných a odůvodněných případech vydat souhlas s přístupem k utajované informaci se stupněm utajení až o dva vyšším, než na který je vydáno platné osvědčení fyzické osoby, a to osobě služebně činné v policejním orgánu, státnímu zástupci jako orgánu činnému v trestním řízení nebo státnímu zástupci plnícímu v trestním řízení úkoly podle jiného právního předpisu, neprobíhá-li s danou osobou řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby. Žádost pro osobu služebně činnou v policejním orgánu musí být doplněna souhlasným stanoviskem státního zástupce, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, a v případě utajované informace stupně utajení Přísně tajné musí být doplněna též souhlasným stanoviskem vedoucího státního zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství. Žádost pro státního zástupce v případě utajované informace stupně utajení Přísně tajné musí být doplněna souhlasným stanoviskem vedoucího státního zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství, s výjimkou státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství.
Žádost podle odstavce 1 obsahuje:
a) zdůvodnění přístupu,
b) označení utajované informace, ke které má být souhlas s přístupem vydán,
c) spisové označení věci, která je předmětem trestního řízení, a
d) kopii osvědčení fyzické osoby, které má být souhlas vydán.
NBÚ vydá souhlas neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti, a jen na dobu nezbytnou pro účast fyzické osoby v trestním řízení.
Odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba provede poučení fyzické osoby a zajistí založení písemného záznamu o jejím poučení do trestního spisu a zaslání kopie poučení do 30 dnů ode dne poučení NBÚ; kopii poučení lze NBÚ zaslat i elektronicky. Souhlas zaniká dnem následujícím po dni, kdy skončila účast fyzické osoby v trestním řízení, nejpozději však dnem zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle § 56 odst. 1 zákona.
K utajované informaci cizí moci lze souhlas podle odstavce 1 vydat pouze v souladu s požadavky této cizí moci.

Jaká pravidla platí pro přístup k utajované informaci podle § 60 zákona?

1. Úvod a základní vymezení

Mimořádný přístup k utajované informaci podle § 60 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), je nástroj umožňující v přesně vymezených a výjimečných situacích zpřístupnit utajované informace i fyzickým osobám nebo podnikatelům, kteří nejsou držiteli příslušného oprávnění v závislosti na stupni utajení utajované informace (oznámení, osvědčení). Tento postup je určen pouze pro případy, kdy je nezbytné rychle a efektivně řešit mimořádné situace v zájmu České republiky.

Aplikace § 60 zákona v žádném případě nenahrazuje nastavený systém a neodvrací se od nastavených principů a obecných pravidel v rámci ochrany utajovaných informací. Institut mimořádného přístupu k utajované informaci podle § 60 zákona tak neslouží k nahrazení obecných povinností subjektu umožňujícímu mimořádný přístup k utajované informaci podle § 60 zákona vytvořit si podmínky pro nakládání s utajovanými informacemi, vést a stanovit seznam míst a funkcí na kterých je nezbytný přístup k UI, včetně míst a funkcí na kterých je nezbytně nutný přístup k UI cizí moci. Stejně tak je povinností, zajistit ochranu utajovaných informací prostřednictvím konkrétních druhů zajištění ochrany utajovaných informací v závislosti na způsobu nakládání s utajovanou informací.

2. Podmínky aplikace mimořádného přístupu

2.1 Existence výjimečných okolností

Mimořádný přístup lze umožnit pouze v mimořádných situacích, které jsou předvídány zákonem:

1. Období rostoucího mezinárodního napětí (gradující mezinárodní krize, včetně hybridních aktivit, intenzivních kampaní státních aktérů apod.),

2. Účast České republiky v ozbrojeném konfliktu v zahraničí (nikoliv však mírové či pozorovatelské mise),

3. Záchranné nebo humanitární akce v zahraničí (zejména v gesci Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí),

4. Vyhlášený válečný stav, stav ohrožení státu, nouzový stav a stav nebezpečí,

5. Stav kybernetického nebezpečí.

Ustanovení § 60 zákona taxativně stanoví mimořádné situace, ve kterých lze při splnění předvídaných podmínek poskytnout utajované informace osobě, která nemá přístup k utajované informaci podle zákona. Výkladem nelze tento uzavřený výčet rozšiřovat. Případ období rostoucího mezinárodního napětí, který můžeme eventuálně identifikovat i v současné době, musí být též doprovázen určitými limity. Konkrétně lze fyzické osobě nebo podnikateli poskytnout utajovanou informaci podle § 60 zákona, pokud plní úkoly v období rostoucího mezinárodního napětí (např. cvičení CMX), avšak primárně je třeba nastavit systém řízení tak, aby byly k plnění takového úkolu využity fyzické osoby nebo podnikatelé, kteří podmínky pro přístup k utajované informaci podle zákona splňují. Ustanovení § 60 tak lze aplikovat až jako ultima ratio.

Přístup k utajované informaci lze ve smyslu § 60 zákona udělit jen za kumulativně splněných podmínek:

1. nacházíme se v období rostoucího mezinárodního napětí nebo v jiné mimořádné situaci vyjmenovaném v § 60 zákona,

2. do plnění úkolů nelze primárně zapojit fyzické osoby nebo podnikatele, kteří mají přístup k utajovaným informacím na základě oznámení nebo osvědčení,

3. přístup je udělen fyzické osobě nebo podnikateli, plnícím úkoly, které s těmito mimořádnými situacemi souvisí.

2.2 Zvláštní postavení subjektu

Mimořádný přístup lze umožnit pouze fyzické osobě nebo podnikateli, který v dané situaci vykonává specifické činnosti nezbytné pro zabezpečení klíčových zájmů státu.

Typicky jde o fyzické osoby či podnikatele, jejichž zapojení je v daném místě a čase nenahraditelné a bez jejich účasti by bylo plnění zvláštních úkolů ohroženo nebo znemožněno.

U fyzických osob je nutné posoudit důvěryhodnost a předpoklady pro zachovávání mlčenlivosti – provádí se základní bezpečnostní screening, např. prostřednictvím referencí nebo osobní znalosti.

3. Postup při umožnění mimořádného přístupu

Poskytovatelem utajované informace bude v rámci mimořádné situace předvídané § 60 zákona zpravidla orgán státu. Stejně jako v jiných situacích za normálního provozu úkoly orgánu státu vykonávají jednotlivé fyzické osoby, které tak činí z titulu, že jsou jeho zaměstnanci, respektive na základě nastavených rolí, avšak poskytovatelem je vždy daný orgán státu (kraj, ministerstvo atd. viz § 2 písm. d) zákona).

Přístup k utajované informaci fyzické osobě bude umožňovat fyzická osoba, které byl příslušný utajovaný dokument přidělen v rámci její pracovní činnosti. Taková osoba sice může provádět též screening, avšak není to nutností, jeho provedením může být pověřená též jiná osoba z příslušného orgánu státu. Není tak důležité, kdo z orgánu státu bude screening provádět, nýbrž jak bude proveden – aby došlo k využití dostupných zdrojů v daném čase a místě, a to prostředky dostupnými pro daný orgán státu.

Definitivní rozhodnutí o umožnění přístupu k utajované informaci podle § 60 zákona však nemůže záviset na subjektivním názoru jedné fyzické osoby. Fyzická osoba, která fakticky umožní přístup k utajované informaci, tak bude postupovat v souladu s rozhodnutím orgánu státu jako takového. Paralela je daná i stávajícím fungováním orgánu státu v jiných oblastech, než je ochrana utajovaných informací, které rovněž není založeno na svévoli a subjektivním uvážení každého jednoho zaměstnance bez ohledu na jeho funkci či zařazení.

Nelze tak striktně určit, která osoba bude mít v případě nezbytné potřeby zajištění přístupu k utajované informaci podle § 60 zákona odpovědnost za jednotlivý úkon, neboť vždy bude odpovědný daný subjekt jako celek – nelze tedy určit konkrétní osobu, která bude odpovědná za jednotlivý úkon (každý subjekt může mít jinou strukturu a řízení). Plnění úkolů může být nastaveno obdobně jako v případě přístupu k utajované informaci za standardní situace, přičemž při aplikaci § 60 zákona pouze nemusí být splněna podmínka držení oznámení nebo osvědčení.

TEST PROPORCIONALITY

Rozhodnutí o umožnění přístupu k utajované informaci podle § 60 zákona musí předcházet test proporcionality!!!

Pokud riziko a možné následky (hrozící v případě, kdy by nebyla využita pro plnění úkolu fyzická osoba nebo podnikatel, kteří nejsou držiteli osvědčení) zjevně převyšují (nad riziky a možnými následky, které by nastaly v případě umožnění přístupu pouze fyzické osobě nebo podnikateli, kteří mají přístup k utajované informaci na základě osvědčení), potom lze umožnit zvláštní přístup podle § 60 zákona.

Významné je zejména časové hledisko, které bude rozhodujícím faktorem, neboť operativa bude v krizových situacích pro taková rozhodnutí klíčová.

3.1 Posouzení důvěryhodnosti

U fyzických osob musí poskytovatel utajované informace operativně ověřit důvěryhodnost (např. reference od zaměstnavatele, osobní znalost, záruka od důvěryhodné autority).

Pokud existuje jakákoliv pochybnost o důvěryhodnosti osoby, přístup k utajované informaci nesmí být umožněn.

U podnikatelů se doporučuje obezřetnost a v případě pochybností o schopnosti zajistit ochranu informací přístup neumožnit.

Co se týče rozsahu prováděného screeningu, rozhodně není cílem provádět obdobu bezpečnostního řízení. Cílem je z dostupných zdrojů (i veřejných) bez výraznější časové náročnosti prověřit, zda se jedná o subjekt, u něhož není evidentní rizikový faktor, který by mohl mít dopad na schopnost utajovat informace. Jak již bylo výše řečeno, screening nemusí provádět osoba s přístupem k utajované informaci, ale může to být jakákoli k tomu určená fyzická osoba v rámci orgánu státu.

Důvěryhodností osoby se myslí zejména absence skutečností, které by nasvědčovaly, že osoba může využít mimořádného přístupu k utajované informaci k jiným účelům, než je zákonem předpokládáno.

Je podstatné, že osoba, která „bezpečnostní screening“ provádí, nemá povinnost procházet veškeré veřejné i neveřejné zdroje, vyžádávat si výpis z rejstříku trestů a žádat o součinnost jiné správní úřady nebo jiné orgány, aby ověřila absenci těchto skutečností. Pro umožnění přístupu postačí, pokud si jich ani po zevrubném prověření není u subjektu, kterému je udělován přístup, vědoma. Takové prověření se může sestávat z osobní znalosti prověřující osoby, potažmo osobní znalosti zaměstnanců, kteří s prověřovanou osobou pracují, základního prohledání veřejných zdrojů (internet, insolvenční rejstřík, obchodní rejstřík atd.) a dále referencí zaměstnavatele nebo zárukou od důvěryhodné autority. V případě, že orgán státu dojde na základě získaných dat k závěru, že existuje pochybnost o důvěryhodnosti a schopnosti utajovat informace, nelze přístup k utajované informaci umožnit.

Osoba provádějící „screening“ tak při posouzení důvěryhodnosti pracuje zejména s osobní znalostí, základním prověřením veřejně dostupných zdrojů, referencemi od zaměstnavatele, zárukou od důvěryhodné autority apod.

Zárukou od důvěryhodné autority se konkrétně rozumí utvrzení od osoby, která má k osobě, které má být udělen mimořádný přístup, určitý kvalifikovaný vztah, a která může posoudit její důvěryhodnost. Jedná se zejména o jejího zaměstnavatele, nadřízeného nebo úřední osobu. Zárukou může být potvrzení, že u osoby absentují skutečnosti, které by jinak nasvědčovaly o její nedůvěryhodnosti. Zároveň se musí jednat o autoritu, o které samotné není pochybnost o důvěryhodnosti. Autorita se tedy zaručí, že u osoby, které je udělován mimořádný přístup, je k takovému přístupu způsobilá, respektive, že nemá informace o žádné skutečnosti, která má dopad na její důvěryhodnost.

Zákon za podnikatele považuje podnikající fyzickou osobu a právnickou osobu jejíž hlavní činností je podnikání, blíže viz § 15 zákona. Pokud je umožněn přístup k utajované informaci podle § 60 zákona podnikateli (tedy ve smyslu § 15 zákona), tak je třeba, aby byl za podmínek v tomto ustanovení udělen přístup též fyzickým osobám, které se budou v rámci tohoto podnikatele seznamovat s utajovanou informací. Bude se jednat typicky o zaměstnance plnící úkoly pro podnikatele, kterému má být přístup podle § 60 zákona umožněn. Tyto fyzické osoby tak musí být prověřeny tzv. screeningem a poučeny podle § 60 zákona, neboť podnikatel bude mít přístup k utajovaným informacím reálně prostřednictvím svých zaměstnanců.

Přestože to zákon výslovně nevyžaduje, NBÚ jedině doporučuje screeningem prověřit též podnikatele jako takového a vyloučit tak existenci zjevné pochybnosti o zajištění ochrany utajovaných informací. Takový screening doporučujeme provádět obdobně jako u fyzických osob, tedy z dostupných zdrojů a dostupnými prostředky v daném místě a čase. U podnikatele lze doporučit provádět screening i některých fyzických osob, zejména těch, které se podílí na řízení takového podnikatele a vystupují jeho jménem. Současně pak bude nezbytné prověřit konkrétní fyzickou osobu, která se bude s utajovanou informací seznamovat, pokud jí bude též umožněn přístup podle § 60 zákona, respektive nebude již držitelem oznámení nebo osvědčení fyzické osoby.

3.2 Poučení a dokumentace

1. Fyzická osoba musí být před zpřístupněním utajované informace poučena podle vzoru doporučeného poučení - zde nebo podle vzoru poučení uvedeného v příloze č. 3 k vyhlášce č. 300/2024 Sb., o personální bezpečnosti a o bezpečnostní způsobilosti.

2. Poučení se provádí písemně, v odůvodněných případech (např. nebezpečí z prodlení) lze nahradit ústním seznámením.

3. O mimořádném přístupu je povinné vyhotovit datovaný písemný záznam obsahující podstatné okolnosti, identifikaci osob a utajovaných informací, případně skutečnost, že bylo provedeno ústní poučení. Vzor písemného záznamu není stanoven právním předpisem. Pro Vaše případné využití je vzor doporušeného písemného záznamu - zde.

4. Jakmile to okolnosti dovolí, je třeba tento záznam spolu s písemným poučením (pokud nebylo učiněno pouze ústní poučení) zaslat NBÚ.

Obecně platí, že při každém přístupu k utajované informaci je třeba fyzickou osobu znovu poučit, sepsat záznam o přístupu a odeslat je NBÚ. Každý přístup k jednotlivé „nové“ utajované informaci představuje nový přístup ve smyslu § 60 zákona a je tak třeba u něj postupovat podle zákona – tedy provést poučení a písemný záznam a odeslat je NBÚ. Pokud půjde o poskytnutí vícero utajovaných informací v téže věci stejné fyzické osobě nebo podnikateli, potom lze záznam spojit pro všechny tyto utajované informace (např. na konci cvičení CMX), ovšem za podmínky, že přístup nebude umožněn s výraznou časovou prodlevou, neboť záznam by se měl zaslat NBÚ neprodleně.

3.3 Specifika pro podnikatele

U podnikatelů je odpovědná osoba povinna vyhotovit písemný záznam a neprodleně jej doručit NBÚ.

4. Omezení a zásady

1. Mimořádný přístup není právně vymahatelný – nelze se jej domáhat a případné odmítnutí nemusí být zdůvodněno.

2. Zásada „need to know“ platí i v těchto případech – přístup je umožněn pouze v nezbytném rozsahu a jen těm, kdo jej skutečně potřebují k plnění konkrétního úkolu.

3. Přístup podle § 60 k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné nelze umožnit podnikateli.

4. Přístup podle § 60 k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné lze umožnit fyzické osobě, pouze pokud je držitelem platného osvědčení pro přístup k utajované informaci stupně utajení Tajné a je poučena.

5. Přístup podle § 60 nelze umožnit podnikateli k utajované informaci, na kterou se vztahuje zvláštní režim nakládání (např. KRYPTO, ATOMAL).

6. V rámci přístupu podle § 60 zákona nelze vykonávat citlivou činnost.

7. Odpovědnost za správnost a zákonnost postupu nese ten, kdo přístup umožňuje (typicky orgán státu).

5. Praktický postup krok za krokem

Krok	Popis
1	Identifikace mimořádné situace (krizový stav, ozbrojený konflikt, humanitární akce apod.)
2	Posouzení nezbytnosti mimořádného přístupu pro konkrétní fyzickou osobu/podnikatele
3	Ověření důvěryhodnosti fyzické osoby (screening, reference, osobní znalost)
4	Poučení fyzické osoby o povinnostech a následcích (písemně, výjimečně ústně)
5	Vyhotovení písemného záznamu o mimořádném přístupu (identifikace osob, podstatné okolnosti)
6	Neprodlené zaslání záznamu a poučení NBÚ (pokud nejde o zpravodajskou službu)
7	U podnikatelů: povinný písemný záznam a jeho odeslání NBÚ

6. Důležité poznámky a doporučení

Každý případ mimořádného přístupu je nutné pečlivě zdokumentovat a zdůvodnit, včetně všech kroků vedoucích k rozhodnutí o zpřístupnění utajované informace.

Přístup k utajovaným informacím podle § 60 zákona je výjimečný a nesmí být zneužíván pro běžné provozní účely.

Odpovědnost za správnost postupu nese vždy orgán, který přístup umožňuje.

V případě pochybností doporučujeme konzultovat konkrétní situaci s NBÚ nebo právním oddělením příslušného orgánu.

Vzor doporučeného písemného zánamu pro mimořádný přístup (fyzická osoba) - zde

Vzor doporučeného poučení pro mimořádný přístup (fyzická osoba) - zde

Mám u zaměstnavatele zřízen uznávaný elektronický podpis. Mohu tento podpis využívat pro elektronické podepsání žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby?

NE, pro podpis žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby je ze strany NBÚ akceptován pouze uznávaný elektronický podpis zřízený pro Vás jako soukromou osobu, nikoliv pro Vás jako zaměstnance zaměstnavatele.
V práci máme možnost provádět autorizovanou konverzi dokumentů podle zákona č. 300/2008 Sb. Mohu tuto konverzi využít pro zaslání elektronické žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby?

Pokud se ve Vámi uvedeném případě jedná o konverzi z moci úřední (§ 23 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.), tak ze strany NBÚ není tato možnost akceptována. Lze využít pouze konverzi podle zákona č. 300/2008 Sb. na žádost (§ 23 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb.).
Mohu zaslat na NBÚ žádost o vydání osvědčení fyzické osoby prostřednictvím datové schránky zaměstnavatele?

Žádost o vydání osvědčení fyzické osoby lze zaslat na NBÚ datovou schránkou pouze v případě, že je tato datová schránka zřízena pro Vás jako fyzickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu.
Mám bitcoiny, ethereum a NFT dílo. Mám to uvádět někde do dotazníku?

ANO, od 1.7.2022 bitcoiny, ethereum (kryptoměnu) a tzv. NFT dílo (nezastupitelný token) uvedete do dotazníku do bodu 7.7 Movitý majetek, jedná se o virtuální aktiva, která jsou movitým majetkem.
Co jsou to virtuální aktiva, nezastupitelný token – tzv. NFT dílo?

Virtuálním aktivem jsou elektronicky uchovatelné nebo převoditelné jednotky, které mohou plnit platební, směnnou nebo investiční funkci. V praxi se jedná o tzv. kryptoměny, např. bitcoin. Pod pojmem nezastupitelný token je možné si představit digitalizované sběratelské zboží (např. Papírový originál kresby, ze kterého její majitel vytvoří pouze jedinou autentickou digitální kopii a tu se následně rozhodne nabídnout na některém z online tržišť, kde se obchodují NFT. Tam je poté možné dané dílo koupit buď za stanovenou cenu, nebo za nejvyšší příhoz v rámci aukce. Po zakoupení se následně stanete unikátním vlastníkem daného produktu. Dokud dílo neprodáte někomu jinému, jste jediným, originálním majitelem s digitalizovaným certifikátem a nezastupitelným tokenem prokazujete vlastnické právo).
V minulosti byla nařízena exekuce na můj majetek, ale věc je už vyřešená. Mám takovou exekuci uvést v dotazníku pro vydání osvědčení.

ANO, exekuce je nařízeným výkonem rozhodnutí, uvádí se, i pokud věc byla již vyřešena, a to do bodu 8. Nařízené výkony rozhodnutí.
Dřív jste měli v dotazníku u omamných látek, hazardních her a léčby ze závislostí na nich volbu ANO, NE. Teď je tam rovnou uvedeno Podrobné vyjádření. To sem mám napsat ANO nebo NE?

Nikoliv, u těchto bodů je od 1.7.2022 povinností vyjádřit se vždy, tzn. i v případě, že jste např. nikdy nehrál hazardní hru, nevyzkoušel drogy nebo jste abstinent. Je zde kolonka Podrobné vyjádření, kam uvedete:
1. u alkoholu - četnost požívání v minulosti i v současnosti, požívané druhy a množství, okolnosti požívání, pobyty na protialkoholní záchytné stanici apod. Pokud alkohol nepijete vůbec, uvedete např. abstinent.
2. u hazardních her - četnost v minulosti i v současnosti, druh hry, vložené/vkládané/vsazené částky týdně/měsíčně, celková bilance, zdroje financování apod. Pokud hazardní hry nehrajete, uvedete např. hazardní hry jsem nikdy nehrál a nehraji.
3. u omamných a psychotropních látek - četnost a doba užívání v minulosti i v současnosti, včetně jednorázové zkušenosti, užité/užívané druhy a množství omamných nebo psychotropních látek, okolnosti užití/užívání apod. Pokud neužíváte omamné nebo psychotropní látky, uvedete např. tyto látky jsem nikdy nezkusil, neužíval a neužívám.
Budu žádat o osvědčení. V dotazníku je uvedeno u hazardních her – technická hra, živá hra. Co to znamená?

Při živé hře sázející hrají proti krupiérovi, nebo jeden proti druhému u hracích stolů, aniž by byl předem určen počet sázejících a výše sázky do jedné hry. Živou hrou je např. ruleta, karetní hra, a to i provozovaná formou turnaje, a hra v kostky.
Technická hra je hazardní hra provozovaná prostřednictvím technického zařízení přímo obsluhovaného sázejícím. Technickou hrou je např. válcová hra, elektromechanická ruleta a elektromechanické kostky.
V roce 2021 jsem se začal léčit, protože jsem závislý na hracích automatech. Musím to hlásit na NBÚ?

ANO, jedná se o hazardní hru a léčbu v souvislosti s účastí na hazardních hrách jste povinen NBÚ oznámit, pokud léčba trvá i po 1.7.2022 (nová oznamovací povinnost platná od 1.7.2022). Stejně to platí i pro případ, že byste se léčil ze závislosti na alkoholu nebo např. drogách, a léčba trvá i po 1.7.2022.
V roce 2021 jsem začal chodit k psychiatrovi. Musím to hlásit na NBÚ?

ANO, jedná se o změnu v prohlášení k osobnostní způsobilosti, kterou jste povinen NBÚ oznámit (nová oznamovací povinnost platná od 1.7.2022), a to pokud léčba stále trvá. Stejně to platí i pro případ, že byste navštěvoval psychologa, a to bez ohledu na to, zda se léčíte u psychiatra nebo nikoliv.
Budu poskytovat ubytování uprchlíkům z Ukrajiny, rovněž budu zasílat finanční prostředky na pomoc Ukrajině. Musím to hlásit?

Ne, pokud s těmito osobami nesdílíte společnou domácnost, tuto skutečnost neoznamujete. Zasílání finančních prostředků na pomoc Ukrajině rovněž neoznamujete.
Zůstává odpovědná osoba i nadále odpovědnou vůči osobě, která přestala vykonávat funkci s přístupem k utajovaným informacím, pokud nezanikl její pracovní poměr ani platnost osvědčení fyzické osoby?

Odpovědná osoba je vůči fyzické osobě i nadále odpovědnou osobou a nadále má povinnosti podle § 67 zákona a NBÚ má ve vztahu k držiteli osvědčení fyzické osoby povinnost odpovědné osobě oznamovat, že zanikla platnost vydaného osvědčení fyzické osoby (§ 56 odst. 3 a § 122 odst. 1 zákona).
Ačkoliv zákon výslovně neuvádí, v jakých případech zaniká vztah mezi odpovědnou osobou a držitelem osvědčení fyzické osoby, z ustanovení § 11 odst. 2, § 11 odst. 4 a § 67 odst. 1 písm. g) zákona lze dovozovat, že existence tohoto vztahu odvisí od existence služebního poměru nebo pracovněprávního, členského nebo obdobného vztahu mezi držitelem osvědčení fyzické osoby a subjektem (právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, které mají přístup k utajované informaci, nebo orgán státu), jehož v oblasti utajovaných informací odpovědná osoba zastupuje. Vztah mezi příslušnou odpovědnou osobou a konkrétním držitelem osvědčení fyzické osoby tedy vzniká doručením žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby potvrzené touto odpovědnou osobou NBÚ, případně doručením poučení podle § 11 odst. 2 zákona (v případě, že na místo uvedené v přehledu podle § 71 odst. 3 zákona je přijat nový zaměstnanec, který již je držitelem osvědčení fyzické osoby vydaného na základě žádosti, ve které jako zdůvodnění nutnosti přístupu k utajované informaci byl uveden pracovní nebo služební poměr, který zanikl, a toto zdůvodnění potvrdila jiná odpovědná osoba), a trvá až do zániku pracovněprávního, členského nebo obdobného vztahu nebo do zániku platnosti osvědčení fyzické osoby. Skutečnost, že osoba již není zařazena na pozici, která je uvedena v přehledu míst a funkcí, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacím, nemá na existenci vztahu mezi odpovědnou osobou a držitelem osvědčení fyzické osoby vliv. Tento závěr potvrzuje i fakt, že skutečnost, že konkrétní držitel již není zařazen na pozici, která je uvedena v přehledu podle § 71 odst. 3 zákona, resp., že konkrétní držitel osvědčení fyzické osoby nebude mít faktický přístup k utajované informaci, nemá povinnost odpovědná osoba oznamovat. Odpovědná osoba má však podle § 69 odst. 1 písm. g) zákona povinnost oznámit skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajované informaci. Skutečnost, že držitel osvědčení fyzické osoby není zařazen na pozici, která je uvedena v přehledu podle § 71 odst. 3 zákona také nelze vykládat jako skutečnost, která může mít vliv na vydání nebo platnost osvědčení fyzické osoby [§ 69 odst. 1 písm. c) zákona]. Takovými skutečnostmi jsou pouze skutečnosti, které se týkají splnění podmínek pro vydání osvědčení podle § 12 zákona, nikoliv skutečnost, že konkrétní osoba již nebude mít přístup k utajované informaci. Z výše uvedeného vyplývá, že se za této situace nelze postavení odpovědné osoby vůči konkrétním držitelům osvědčení fyzické osoby zprostit jednostranným prohlášením.
Změnil jsem adresu trvalého bydliště, mám to hlásit?

Ne.
Jsem členem hasičského záchranného sboru, českého rybářského svazu a nadace Dobrý anděl, mám to hlásit?

Ne.
Prodal jsem auto za 200000 Kč a koupil jsem si nové za 400000 Kč, mám to hlásit?

Ne.
Mám hlásit, že jsem koupil byt ve Španělsku?

Ano. Již však neoznamujete, pokud koupíte např. byt do osobního vlastnictví či spoluvlastnictví, který se nachází na území České republiky (např. v Klatovech).
Prodal jsem rodinný dům, mám to hlásit?

Ne.
Byl vůči mně vydán exekuční příkaz, mám to hlásit?

Ne.
Vzal jsem si hypotéku na 2500000 Kč u Komerční banky, a.s., mám to hlásit?

Ne.
Kamarád mi půjčil 500000 Kč, mám to hlásit?

Ano. Povinností fyzické osoby je oznamovat vznik závazků, jejichž nominální hodnota jednotlivě nebo v souhrnu přesahuje 100 000 Kč nebo pětinásobek průměrného měsíčního příjmu fyzické osoby po odečtení povinných zákonných odvodů, podle toho, která částka je vyšší, a to pouze v případě, že závazek vznikl mezi fyzickými osobami, tzn. že pokud půjčka ve výši 500000 Kč splňuje výše uvedenou nominální hodnotu, půjčku od kamaráda (fyzické osoby) ve výši 500000 Kč oznamujete.
Vzal jsem si půjčku od zaměstnavalele - ministerstva obrany, mám to hlásit?

Ne.
Půjčil jsem si 120000 Kč prostřednictvím zonky.cz. Musím to hlásit?

Ne.
Půjčil jsem přítelkyni 300000 Kč, mám to hlásit?

Ne.
Vrátil jsem se z mise a peníze z mise jsem použil na splátku hypotéky, mám to hlásit?

Ne.
Může odpovědná osoba ověřit bezúhonnost pro stupeň Vyhrazené z výpisu Rejstříku trestů přeposlaného z datové schránky fyzické osoby? Je u takového dokumentu nutný tisk, nebo musí být provedena jeho autorizovaná konverze do listinné podoby?

Zákon č. 412/2005 Sb. nestanoví výslovný požadavek na předložení dokladů podle § 7 zákona v listinné podobě. Splnění podmínek podle § 6 odst. 2 zákona ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává ten, kdo je vůči ní v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu odpovědnou osobou, nebo jí určená osoba. Vzhledem k tomu, že zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje zaslání výpisu z Rejstříku trestů přímo do datové schránky fyzické osoby v elektronické podobě, je pro potřeby ověření splnění podmínek podle § 6 zákona postačující přeposlání datové zprávy, která obsahuje takový výpis v elektronické podobě zaslaný ze strany oprávněného subjektu.

Pro potřeby zákona ověřování splnění podmínek pro vydání oznámení postačí, pokud bude příslušná datová zpráva, resp. výpis z evidence Rejstříku trestů v elektronické podobě od fyzické osoby uchován bez nutnosti převodu do listinné podoby. Datovou zprávu obsahující výpis z Rejstříku trestů v elektronické podobě je pak žádoucí uchovávat po dobu 5 let, popřípadě do dalšího ověření (§ 9 odst. 2 zákona).
V dotazníku máte uvedeno, že mám vyplnit nepřetržité pobyty v zahraničí delší než 90 dnů. Za jaké období zpětně mám tyto pobyty vyplnit?

Bod 9. dotazníku fyzické osoby - Nepřetržité pobyty v zahraničí delší než 90 dnů je položkou bez časového ohraničení, tzn. vyplníte všechny takovéto pobyty v minulosti i takovýto pobyt trvající i v současnosti.
Půjčil jsem kamarádovi peníze a kamarád mi ručí na tuto půjčku svojí nemovitostí. Uvádím vzniklé zástavní právo k jeho nemovitosti při podání žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby v dotazníku?

Ano, pokud došlo ke vzniku zástavního práva k nemovitosti vlastněné Vaším kamarádem po 1.1.2014. Podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je zástavní právo k nemovitosti samostatnou nemovitostí. V dotazníku uvedete zástavní právo do bodu:
7.8 Nemovitý majetek
7.8.1 Vedeno u katastrálního úřadu (v případě nemovitosti mimo Českou republiku uveďte adresu) - katastrální úřad, kde se nachází nemovitost vlastněná kamarádem, k níž bylo zřízeno zástavní právo, 7.8.2 Druh nemovitosti a způsob jejího využití od nabytí – zástavní právo, 7.8.3 Způsob nabytí a zdroje financování - ostatní, 7.8.4 Nabývací cena - 0, 7.8.5 Měna – 0, 7.8.6 Rok nabytí nemovitosti – uvede rok, kdy zástavní právo vzniklo
Tchán mi umožnil postavit chatu na jeho zahradě. Uvádím tuto skutečnost při podání žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby v dotazníku?

Ano, pokud k této skutečnosti, bez ohledu na to, zda se jedná o chatu již postavenou nebo dosud nepostavenou, došlo po 1.1.2014. Podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) se jedná o právo stavby, které je samostatnou nemovitostí. V dotazníku uvedete právo stavby do bodu:
7.8 Nemovitý majetek
7.8.1 Vedeno u katastrálního úřadu (v případě nemovitosti mimo Českou republiku uveďte adresu) - katastrální úřad, kde se nachází pozemek Vašeho tchána, 7.8.2 Druh nemovitosti a způsob jejího využití od nabytí – právo stavby, 7.8.3 Způsob nabytí a zdroje financování – např. smlouva, financováno z naspořených prostředků, 7.8.4 Nabývací cena – např. 0; v případě, že jste za právo stavby zaplatil např. 50000 Kč, 7.8.5 Měna – 0, 7.8.6 Rok nabytí nemovitosti – uvede rok, kdy právo stavby vzniklo
Bydlím v bytě, který není v mém osobním vlastnictví/spoluvlastnictví, ale je majetkem družstva, já vlastním družstevní podíl. Uvádím tento byt při podání žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby v dotazníku?

Ano, pokud jste nabyl družstevní podíl po 1.1.2014. Podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je družstevní podíl věcí movitou. V dotazníku uvedete družstevní podíl do bodu:
7.7 Movitý majetek
(podle druhů, jejichž hodnota v případě jednoho druhu převyšuje 200 000 Kč, např. finanční hotovost, družstevní podíl, sbírka, umělecké předměty, drahé kovy, šperky, motorové vozidlo, plavidlo, letadlo, starožitnosti, technika, elektronika, podíl v obchodní korporaci, virtuální aktiva - nezastupitelné tokeny (NFT), kryptoměny)
7.7.1 Druh – družstevní podíl + procentuální podíl, 7.7.2 Počet kusů – 0, 7.7.3 Způsob nabytí a zdroje financování - např. koupě, financováno z prodeje nemovitosti, 7.7.4 Nabývací cena – např. 2800000 Kč, 7.7.5 Celková hodnota - např. 2800000 Kč
Jaké konkrétní osoby uvést do bodu 10 dotazníku k osvědčení fyzické osoby u kontaktů s cizinci či občany ČR v nečlenských státech EU a NATO po roce 1990, pokud se lze oprávněně domnívat, že jde o významné kontakty mimo pracovní či služební povinnosti?

Fyzická osoba je povinna uvést a podrobně se vyjádřit ke kontaktům, které naplňují souhrn těchto podmínek:
A.
1. jedná se o cizího státního příslušníka,
2. kontakt nevyplývá z plnění pracovních nebo služebních povinností fyzické osoby po roce 1990 (např. partnerský, příbuzenský, přátelský vztah, kontakt založený na společných zájmech a zálibách) a
3. fyzická osoba hodnotí kontakt jako významný především podle jeho intenzity, okolností, možných dopadů na chování fyzické osoby (vliv kontaktu na fyzickou osobu - např. citový, finanční).
B.
1. jedná se o státního občana České republiky, který žije ve státě, který není členským státem ani EU ani NATO,
2. kontakt nevyplývá z plnění pracovních nebo služebních povinností fyzické osoby po roce 1990 (např. partnerský, příbuzenský, přátelský vztah, kontakt založený na společných zájmech a zálibách) a
3. fyzická osoba hodnotí kontakt jako významný - především podle jeho intenzity, okolností a obsahu, možných dopadů na chování fyzické osoby (vliv kontaktu na fyzickou osobu - např. citový, finanční).
Vyplnění tohoto bodu je primárně závislé na subjektivním posouzení fyzické osoby, jak svůj možný kontakt s osobou naplňující bod č. 1., který splňuje podmínku uvedenou v bodě č. 2., vnímá s ohledem na naplnění podmínky pod bodem č. 3., tedy, zda se o tomto kontaktu domnívá, že je pro ni z konkrétního důvodu významný, tzn., že ji nějak ovlivňuje nebo může ovlivňovat.
V případě, že se fyzická osoba (žadatel) dlouhodobě zdržuje na území cizího státu, vyplní tento bod vždy, a to v případě, že vysílajícícm subjektem není orgán státu.
Může odpovědná osoba v jednom poučení seznámit držitele národního osvědčení s předpisy NATO a splnit tak povinnost pro přístup k národním i NATO utajovaným informacím, aniž by dotyčný již vlastnil certifikát NATO, a uvést v něm pouze číslo osvědčení?

ANO, v poučení se v tomto případě uvádí pouze číslo národního osvědčení fyzické osoby. V rámci poučení lze seznámit zároveň se všemi právními předpisy v oblasti utajovaných informací, tzn., s předpisy NATO, EU a WEU.
Fyzická osoba je držitelem platného národního osvědčení fyzické osoby a je poučena. Následně je fyzické osobě vydán "certifikát NATO". Musí být fyzická osoba opětovně poučena?

Ano, v poučení se uvede číslo "certifikátu NATO" a zaškrtne se, že fyzická osoba byla seznámena s předpisy NATO. To neplatí, v případě, že by v prvním poučení, které bylo provedeno k národnímu osvědčení fyzické osoby, již bylo zaškrtnuto, že fyzická osoba byla seznámena s předpisy NATO (tzn., byla s nimi seznámena, aniž by jí byl vydán "certifikát NATO") – v tomto případě, by již fyzická osoba nebyla opětovně poučena.
Jaké jsou nejčastější nedostatky v hlášení změn u osvědčení fyzické osoby?

V případě, že dojde ke změně osob starších 18 let žijících s fyzickou osobou v domácnosti, ke které může dojít např. v souvislosti se změnou adresy trvalého pobytu, rodinného stavu, dosažení plnoletosti dětí, je povinností fyzické osoby oznámit NBÚ údaje k novým osobám v domácnosti, a to jméno, příjmení, rodné příjmení, dříve užívaná příjmení, datum narození, rodné číslo, místo narození, státní občanství, zaměstnavatele, vztah k fyzické osobě, případně oznámit, že osoby dříve uváděné fyzickou osobou s ní již domácnost nesdílí.
Pro příklad uvádíme:
1. Fyzická osoba v dotazníku uvedla, že je svobodná, a že s nikým starším 18 let v domácnosti nežije. Následně dojde u fyzické osoby ke změně rodinného stavu – vdaná. Její povinností je nahlásit výše uvedené údaje k manželovi/manželce.
2. Fyzická osoba v dotazníku uvedla, že je vdaná a žije v domácnosti s dcerou a synem, kteří jsou starší 18 let. Děti přestanou s fyzickou osobou sdílet domácnost. Povinností fyzické osoby je nahlásit, že dcera a syn již s fyzickou osobou domácnost nesdílí.
3. Fyzická osoba v dotazníku uvedla, že žije v domácnosti s přítelem/přítelkyní, který/á je starší 18 let. Následně dojde k rozchodu, přítel/přítelkyně přestane s fyzickou osobou sdílet domácnost. Povinností fyzické osoby je nahlásit, že přítel/přítelkyně (bývalý/á) již s fyzickou osobou domácnost nesdílí. Pokud by fyzická osoba začala sdílet domácnost s novým přítelem/přítelkyní, je její povinností nahlásit výše uvedené údaje k příteli/přítelkyni.
4. Fyzická osoba v dotazníku např. v bodě 7.1 Finančně závislé osoby uvedla svoje děti. Následně děti dosáhnou 18 let a žijí s fyzickou osobou v domácnosti. Její povinností je nahlásit výše uvedené údaje k dětem.
Do kdy musí být nahlášeny změny?

Neprodleně, tzn. jakmile Vám to okolnosti umožní a zároveň bez zbytečného odkladu.
Co je to SJM?

SJM - společné jmění manželů vychází z Občanského zákoníku z § 708 a násl., součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství (např. vybavení domácnosti, finance) s výjimkou toho, co je uvedené v § 709 odst. 1 písm. a) až e) Občanského zákoníku, dále dluhy (např. půjčky) převzaté za trvání manželství, s výjimkou dluhů uvedených v § 710 odst. 1 písm. a) a písm. b) Občanského zákoníku)
Má-li fyzická osoba v dotazníku u bodu SJM uvedeno „Ano“, musí v částech o příjmech, závazcích, pohledávkách a nemovitostech uvádět i majetek, který se týká výlučně manžela/manželky či partnera/partnerky, nebo se tyto body vyplňují pouze za žadatele?

NE. Fyzická osoba má povinnost uvádět údaje týkající se pouze její osoby. Pokud je však např. spoludlužníkem u úvěru, který uzavřel/a manžel/manželka, partner/partnerka, nebo je společně s manželem/manželkou, partnerem/partnerkou spoluvlastníkem nemovitého majetku nebo mají nemovitý majetek v SJM, tzn., že tyto údaje se týkají i její osoby, uvést je musí. Rovněž tak je její povinností uvést údaje týkající se jejího dispozičního práva k účtu jiné osoby.
Trvalé bydliště mám u rodičů, ale přes týden bydlím v místě, kde pracuji. Mám do bodu 15. (....osoby starší 18 let žijící s Vámi ve společné domácnosti) psát také bratra a rodiče?

Pojem domácnost je vymezen občanským zákoníkem. Pro účely bezpečnostního řízení se vychází z pojmů „domácnosti“, „rodinné domácnosti“ či „společné domácnosti“ obsažených v občanském zákoníku. Musí jít tedy o soužití minimálně dvou fyzických osob (přičemž jedna z nich je žadatel o vydání osvědčení fyzické osoby) a zároveň musí být splněny následující podmínky:
1. skutečnost, že jde o spotřební společenství, tedy sdružení peněžních či jiných prostředků k úhradě společných potřeb.
Uhrazování společných potřeb je nutno chápat šířeji než např. jen společnou úhradu nájmu a nákladů za služby spojené s tímto nájmem (podle § 690 občanského zákoníku „poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy“). Jde tedy o „hospodářské soužití, kde nejsou oddělené finanční prostředky a kdy se nerozlišuje, které věci v domácnosti smějí tyto osoby užívat.“
Obecně tedy nelze usuzovat na soužití v domácnosti s fyzickou osobou pro účely bezpečnostního řízení pouze na základě společného bydlení v jednom obydlí (trvalý pobyt je institut evidence obyvatel a adresa uvedená např. v občanském průkazu není v tomto směru určující).
2. podmínka trvalosti soužití v domácnosti s fyzickou osobou. Tato je dána, pokud „jsou objektivně zjistitelné okolnosti, které svědčí o úmyslu vést takové společenství trvale, nikoliv jen na přechodnou dobu.
Mám doklady v angličtině, musím je mít přeložené?

V případě předložení písemností v cizím jazyce musí být tyto předloženy v originále a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého. Pokud je předložena písemnost v cizím jazyce na tzv. přenositelném dokumentu (např. A1,S1,S2,S3,DA1,P1,U1,U2,U3...), je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009 akceptována bez úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud je předložena v úředním jazyce členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarska.
Přišel mi dopis o zastavení řízení, protože jsem nedoplnil včas potřebné doklady, co mám dělat, aby řízení nebylo zastaveno?

Podat rozklad a zároveň doplnit potřebné doklady. Rozklad musí obsahovat:
1. identifikaci účastníka řízení – jméno, příjmení a rodné číslo,
2. adresu trvalého pobytu; případně adresa pro doručování,
3. datum a podpis účastníka řízení;
4. označení rozhodnutí, proti němuž je rozklad podáván (tj. číslo jednací a datum jeho vydání),
5. čeho se účastník řízení domáhá (např. zrušení usnesení NBÚ o zastavení bezpečnostního řízení o vydání osvědčení fyzické osoby),
6. důvody, pro něž je napadené rozhodnutí nesprávné, případně v čem účastník řízení spatřuje rozpor s právními předpisy (tj. účastník řízení konkrétně popíše, z jakých důvodů s napadeným rozhodnutím nesouhlasí). Rozklad lze podat proti výroku rozhodnutí, nikoliv proti jeho odůvodnění.
Rozklad můžete podat u NBÚ do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí (§ 126 odst. 1 zákona). Pokud lhůtu k podání rozkladu zmeškáte ze závažných důvodů, můžete požádat NBÚ o její prominutí, a to do 15 dnů ode dne, kdy příčina zmeškání pominula. Podmínkou však je, aby spolu s žádostí o prominutí lhůty byl podán i samotný rozklad.
Rozklad můžete podat:
1. prostřednictvím Portálu NBÚ (po přihlášení přes bankovní identitu nebo datovou schránku fyzické osoby vyberete volbu Rozklad (opravný prostředek proti rozhodnutí NBÚ vydaného v řízení),
2. dodáním do datové schránky NBÚ (ID NBÚ – h93aayw),
3. dodáním na elektronickou podatelnu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. s uznávaným elektronickým podpisem zřízeném pro soukromé účely,
4. poštou nebo držitelem zvláštní poštovní licence na adresu NBÚ.
Jak mám vzít žádost o vydání osvědčení fyzické osoby zpět?

V těchto případech je nezbytné zaslat NBÚ písemné sdělení, že berete svoji žádost o vydání osvědčení zpět. Je třeba specifikovat osobu (jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození, bydliště), o jakou žádost se jednalo (o vydání osvědčení fyzické osoby) a sdělení podepsat. Na základě tohoto sdělení, v souladu s ustanovením § 113 odst. 1 písm. a) zákona, NBÚ probíhající řízení zastaví, vydá a zašle usnesení o zastavení řízení. Po nabytí právní moci tohoto usnesení NBÚ rovněž zašle informaci o zastavení řízení vaší odpovědné osobě, která vám potvrdila důvodnost žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby.
Vzít žádost o vydání osvědčení fyzické osoby zpět můžete:
1. prostřednictvím Portálu NBÚ (po přihlášení přes bankovní identitu nebo datovou schránku fyzické osoby vyberete volbu Obecné podání),
2. datovou schránkou zřízenou pro fyzickou osobu,
3. dodáním na elektronickou podatelnu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. s uznávaným elektronickým podpisem zřízeném pro soukromé účely,
4. zasláním poštou nebo držitelem zvláštní poštovní licence na adresu NBÚ.
Potřebuji nahlédnout do bezpečnostního svazku. Co pro to musím udělat?

Před vydáním rozhodnutí ve věci žádosti o vydání osvědčení máte právo nahlížet do neutajované části bezpečnostního svazku (§ 89c zákona). Toto právo máte pouze do doby než rozhodnutí ve věci žádosti o vydání osvědčení nabude právní moci. Nahlížet lze na základě písemné žádosti adresované NBÚ, která je napsána volnou formou.
Žádost o nahlédnutí do neutajované části bezpečnostního svazku můžete podat:
1. prostřednictvím Portálu NBÚ (po přihlášení přes bankovní identitu nebo datovou schránku fyzické osoby vyberete volbu Obecné podání),
2. datovou schránkou zřízenou pro fyzickou osobu,
3. dodáním na elektronickou podatelnu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. s uznávaným elektronickým podpisem zřízeném pro soukromé účely,
4. poštou nebo držitelem zvláštní poštovní licence na adresu NBÚ.
Pracovník NBÚ vám následně písemně oznámí (možná telefonická domluva) termín, kdy je možno do svazku nahlédnout. Nahlédnutí se uskutečňuje v budově NBÚ (Na Popelce 2/16, Praha 5 - Košíře). Před nahlížením vás pracovník NBÚ seznámí s možností pořizovat si ze svazku výpisy nebo požadovat za úplatu vyhotovení kopií ze svazku. O nahlédnutí je vždy učiněn písemný záznam.
Chci nahlásit na NBÚ změny, ale nevím přesně, co všechno chcete vědět. Můžete mi poradit?

Podrobný popis ohledně hlášení změn k jednotlivým položkám naleznete zde
Musím hlásit zřízení svojí datové schránky?

Ne.
Kam mám uvést v dotazníku při podání žádosti o osvědčení investiční životní pojištění - do „Financí“ nebo do „Investičních nástrojů“?

Investiční životní pojištění uvedete do bodu 7.4 Finance, protože se nejedná o investiční nástroj podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

Bezpečnostní způsobilost
Musím vám hlásit, když jsem si vzal půjčku od obce?

ANO za předpokladu, že její výše přesahuje 100 000 Kč nebo pětinásobek vašeho průměrného měsíčního „čistého příjmu“, podle toho, která částka je vyšší. Tato povinnost je stanovena od 1.1.2026.
To platí i pro případ, že jste si tuto půjčku vzal před 1.1.2026 a dosud nebyla splacena.

Musím vám hlásit, když jsem si vzal půjčku od zaměstnavatele?

ANO za předpokladu, že její výše přesahuje 100 000 Kč nebo pětinásobek vašeho průměrného měsíčního „čistého příjmu“, podle toho, která částka je vyšší. Tato povinnost je stanovena od 1.1.2026.
To platí i pro případ, že jste si tuto půjčku vzal před 1.1.2026 a dosud nebyla splacena.

V dotazníku v bodu 7.12 Finanční závazky máte uvedeno, že mám uvést i závazky ze smlouvy uzavřené s právnickou osobou, která není poskytovatelem spotřebitelských úvěrů podle zákona o spotřebitelském úvěru. Co si pod tím mám představit?

Jedná se např. o půjčku od vašeho zaměstnavatele, obce. Uvádění těchto informací je nově vyžadováno od 1.1.2026.

Budu žádat o doklad. Musím dokládat i rodný list?

Ne, od 1.1.2026 se již rodný list k žádosti o vydání dokladu nedokládá.

Informace o zdravotní a jiné odborné péči a jejich vliv na vydání nebo držení dokladu

Z jakého důvodu musím v dotazníku uvádět informace týkající se zdravotní péče a léčby?
NBÚ v bezpečnostních řízeních vyhodnocuje plnění různých zákonem stanovených podmínek pro výkon citlivé činnosti. Jedna z podmínek se týká zdravotního stavu, jehož kvalita může za určitých situací ovlivňovat běžné fungování jedince, a mít dopad i na jeho spolehlivost. Pro NBÚ, který doklad vydává, je proto nezbytné posoudit, zda zdravotní stav jednotlivých fyzických osob není na překážku pro výkon citlivé činnosti, respektive zda tento stav nemůže představovat bezpečnostní riziko a ovlivnit spolehlivost fyzické osoby. Nejedná se o nově zavedenou praxi, NBÚ i dříve, před novelizací zákona, požadoval a posuzoval body týkající se zdravotní péče, konkrétně se jednalo o body týkající se léčby psychiatrem a péči psychologa, které byly obsahem prohlášení k osobnostní způsobilosti, zákonem stanovené povinné náležitosti podkladových materiálů.
Léčím se u psychiatra a/nebo jiného lékaře, docházím k psychologovi. Znamená to, že mi nemůže být vydán doklad nebo vede tato informace ke zrušení platnosti již NBÚ vydaného dokladu?
Ne. Žádná odborná léčba anebo péče, kterou fyzická osoba uvede do svého dotazníku, není a sama o sobě nemůže být a priori hodnocena negativně. Jedná se však o jeden z mnoha aspektů, které NBÚ u fyzických osob potřebuje za určitých okolností ověřit a posoudit. Problematika zdravotního stavu je velice komplexní skutečností, a nelze proto za žádných okolností na základě informací uvedených fyzickou osobou v dotazníku dopředu určit, zda jsou informace negativního charakteru. V některých případech se naopak může kontakt například s psychiatrem či psychologem ukázat bezpochyby i jako aspekt pozitivní. Jedná se o velmi specifický a rozmanitý okruh životních okolností fyzické osoby a pakliže NBÚ dojde k závěru, že je nutné v daném případě údaje různými úkony v řízení ověřit, disponuje k tomu specializovanými odborníky, kteří jsou kompetentní ve věci validního zhodnocení informací týkajících se zdravotního stavu a jeho vlivu na spolehlivost fyzické osoby. V některých případech pak také může NBÚ v souladu s § 106 zákona rozhodnout o nezbytnosti ustanovení znalce.
Léčím se u lékaře, ale svou diagnózu neznám. Jak mám postupovat při vyplňování dotazníku?
Dotazník obsahuje v bodě zaměřeném na zdravotní péči kolonku, jejíž prostřednictvím se zjišťuje diagnóza. Existují ovšem případy, kdy fyzická osoba svou diagnózu nezná a/nebo si jí není jistá, případně od absolvované zdravotní péče uplynul již nějaký čas a účastník řízení si svou diagnózu nepamatuje. V takovém případě není nutné diagnózu vyplnit a lze podrobně popsat obtíže, s nimiž se fyzická osoba potýká či v minulosti potýkala. Za určitých okolností pak může NBÚ shledat nutnost uvedené informace ověřit či zpřesnit, k čemuž využívá různých úkonů v řízení. Ověřování uvedených informací týkajících se zdravotní a jiné odborné péče přitom může být prováděno i za účelem ověření informací uvedených účastníkem řízení.

Jaké jsou nejčastější nedostatky při podání žádosti o doklad?

Nejčastějším nedostatkem je, že žadatelé neuvedou a nedoloží příjmy za období 10 let zpětně. Požadavky na uvedení příjmů v dotazníku a doložení příjmů jsou následující.
Uvedení příjmů v dotazníku za posledních 10 let:
1. V případě, že jste v posledních 10 letech podával/a daňové přiznání a neměl/a jste příjem neuvedený v daňovém přiznání, vyplníte v dotazníku každý rok a u volby „Podal daňové přiznání“ zaškrtnete ANO a zvolíte volbu „Podal/a daňové přiznání, nemám příjem neuvedený v daňovém přiznání“.
2. V případě, že jste v posledních 10 letech podával/a daňové přiznání a zároveň jste měl/a příjem, který se neuvádí v daňovém přiznání (např. výsluhový příspěvek), vyplníte v dotazníku každý rok a u volby „Podal daňové přiznání“ zaškrtnete ANO a zvolíte volbu „Podal/a daňové přiznání, mám i příjem neuvedený v daňovém přiznání“ a vyplníte druh příjmu, částku a měnu.
3. V případě, že jste v posledních 10 letech nepodával/a daňové přiznání, vyplníte v dotazníku každý rok a u volby „Podal daňové přiznání“ zaškrtnete NE a vyplníte druh příjmu, částku a měnu.
Do dotazníku neuvádíte dávky a příspěvky státní sociální podpory, dávky nemocenského pojištění a podporu v nezaměstnanosti.
Doložení příjmů za posledních 10 let:
1. Dokládáte pouze příjem, který není součástí vámi podávaného daňového přiznání na příslušný finanční úřad, a to pokud tento příjem v případě jednoho druhu překročí 100 000 Kč za kalendářní rok. To znamená, že v případě překročení hranice 100 000 Kč za kalendářní rok dokládáte např. mzdu (pokud není součástí vámi podávaného daňového přiznání na příslušný finanční úřad), výsluhový příspěvek, starobní důchod, pojistné plnění, stipendium, dotace apod.
2. Nedokládáte dávky, příspěvky sociální podpory, dávky nemocenského pojištění, podporu v nezaměstnanosti bez ohledu na jejich výši, ani jakýkoli příjem, který je součástí vámi podávaného daňového přiznání na příslušný finanční úřad.
NBÚ upozorňuje, že prohlášení poplatníka, které vyplňujete u svého zaměstnavatele (růžový formulář), není daňovým přiznáním.
NBÚ rovněž upozorňuje, že pokud podáváte daňové přiznání v zahraničí, je povinností příjmy v něm uváděné vyplnit do dotazníku a rovněž je doložit.

Chci požádat o doklad. Jak to mám udělat?

Žádost lze podat prostřednictvím Portálu NBÚ, kdy tento způsob podání NBÚ doporučuje, neboť je pro uživatele pohodlný a uživatelsky přívětivý, celé podání můžete učinit pohodlně odkudkoli s tím, že není třeba navštívit NBÚ.
Rovněž lze žádost podat dodáním do datové schránky NBÚ (ID NBÚ – h93aayw) nebo na elektronickou podatelnu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. s uznávaným elektronickým podpisem zřízeným pro soukromé účely. Dále lze žádost podat osobně po objednání na tel.č. 257283225 v podatelně sídla NBÚ nebo zaslat poštou nebo držitelem zvláštní poštovní licence na adresu Národní bezpečnostní úřad, P.O.BOX 49, 15006, Praha 56.
Podrobné informace k podání žádosti naleznete zde.

Chci žádat o doklad. Co mám doložit?

1. žádost o vydání dokladu,
2. zdůvodnění výkonu citlivé činnosti, které vám vyplní a poskytne zaměstnavatel,
3. prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti věcně místně příslušného správce daně,
4. dotazník,
5. fotografii průkazového typu,
6. potvrzení o příjmech uvedených v dotazníku s uvedením jejich výše (čistý příjem), a to pouze pokud nejsou součástí daňového přiznání, za posledních 10 let a zároveň pokud přesáhly výši 100000 Kč v jednom kalendářním roce.
Podrobné informace k podání žádosti o vydání dokladu naleznete zde

Je rozdíl mezi první a opakovou žádostí o vydání dokladu?

Není, předkládáte úplně stejné podkladové materiály i dotazník vyplňujete celý. Jedinou výjimku tvoří životopis, kde se při podání opakované žádosti o vydání dokladu omezíte na uvedení údajů od podání předchozí žádosti.

Jak a jaké změny mám NBÚ hlásit?

Výčet změn, které máte povinnost oznamovat, včetně informace jakou formou a jakým způsobem naleznete zde

Změnila jsem příjmení, co mám dělat?

Pokud došlo ke změně příjmení po 1.1.2025, ve vztahu k vydání nového dokladu nečiníte žádné kroky. V momentě, kdy NBÚ obdrží informaci ze základních registrů, vydá vám bezodkladně nový doklad a zašle vám ho na kontaktní adresu. Po obdržení nového dokladu máte povinnost vrátit NBÚ původně vydaný doklad, a to do 15 dnů ode dne, kdy vám nový doklad byl doručen.

Podnikám a jsem poplatníkem v paušálním režimu. Jak mám doložit NBÚ příjmy?

1. Pokud jste poplatníkem v paušálním režimu a máte povinnost vést záznamy o příjmech ze samostatné činnosti pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu, pak při podání žádosti o vydání dokladu doložíte příjem z podnikání těmito záznamy.
2. Pokud jste poplatníkem v paušálním režimu a nemáte povinnost vést výše uvedené záznamy, pak při podání žádosti o vydání dokladu doložíte příjem z podnikání výpisy z účtu nebo fakturami (příjmovými doklady) a současně písemně sdělíte, v jakém paušálním režimu se nacházíte.

Jsem insolvenční správce a mám dispoziční právo k 750 účtům. Musím je všechny uvést do dotazníku?

NE, dispoziční práva insolvenčních správců zřízených k bankovním účtům z důvodu řešení úpadků jejich majitelů se do dotazníku neuvádí.

Mám u zaměstnavatele zřízen uznávaný elektronický podpis. Mohu tento podpis využívat pro elektronické podepsání žádosti o vydání dokladu?

NE, pro podpis žádosti o vydání dokladu je ze strany NBÚ akceptován pouze uznávaný elektronický podpis zřízený pro vás jako soukromou osobu, nikoliv pro vás jako zaměstnance zaměstnavatele.

V práci máme možnost provádět autorizovanou konverzi dokumentů podle zákona č. 300/2008 Sb. Mohu tuto konverzi využít pro zaslání elektronické žádosti o vydání dokladu?

Pokud se ve Vámi uvedeném případě jedná o konverzi z moci úřední (§ 23 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.), tak ze strany NBÚ není tato možnost akceptována. Lze využít pouze konverzi podle zákona č. 300/2008 Sb. na žádost (§ 23 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb.).

Mohu zaslat na NBÚ žádost o vydání dokladu prostřednictvím datové schránky zaměstnavatele?

Žádost o vydání dokladu lze zaslat na NBÚ datovou schránkou pouze v případě, že je tato datová schránka zřízena pro Vás jako fyzickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu.

Mám bitcoiny, ethereum a NFT dílo. Mám to uvádět někde do dotazníku?

ANO, bitcoiny, ethereum (kryptoměnu) a tzv. NFT dílo (nezastupitelný token) uvedete do dotazníku do bodu 7.7 Movitý majetek, jedná se o virtuální aktiva, která jsou movitým majetkem.

Co jsou to virtuální aktiva, nezastupitelný token – tzv. NFT dílo?

Virtuálním aktivem jsou elektronicky uchovatelné nebo převoditelné jednotky, které mohou plnit platební, směnnou nebo investiční funkci. V praxi se jedná o tzv. kryptoměny, např. bitcoin. Pod pojmem nezastupitelný token je možné si představit digitalizované sběratelské zboží (např. Papírový originál kresby, ze kterého její majitel vytvoří pouze jedinou autentickou digitální kopii a tu se následně rozhodne nabídnout na některém z online tržišť, kde se obchodují NFT. Tam je poté možné dané dílo koupit buď za stanovenou cenu, nebo za nejvyšší příhoz v rámci aukce. Po zakoupení se následně stanete unikátním vlastníkem daného produktu. Dokud dílo neprodáte někomu jinému, jste jediným, originálním majitelem s digitalizovaným certifikátem a nezastupitelným tokenem prokazujete vlastnické právo).

V minulosti byla nařízena exekuce na můj majetek, ale věc je už vyřešená. Mám takovou exekuci uvést v dotazníku pro vydání dokladu?

ANO, exekuce je nařízeným výkonem rozhodnutí, uvádí se, i pokud věc byla již vyřešena, a to do bodu 8. Nařízené výkony rozhodnutí.

Dřív jste měli v dotazníku u omamných látek, hazardních her a léčby ze závislostí na nich volbu ANO, NE. Teď je tam rovnou uvedeno Podrobné vyjádření. To sem mám napsat ANO nebo NE?

Nikoliv, u těchto bodů je od 1.7.2022 povinností vyjádřit se vždy, tzn. i v případě, že jste např. nikdy nehrál hazardní hru, nevyzkoušel drogy nebo jste abstinent. Je zde kolonka Podrobné vyjádření, kam uvedete:
1. u alkoholu - četnost požívání v minulosti i v současnosti, požívané druhy a množství, okolnosti požívání, pobyty na protialkoholní záchytné stanici apod. Pokud alkohol nepijete vůbec, uvedete např. abstinent,
2. u hazardních her - četnost v minulosti i v současnosti, druh hry, vložené/vkládané/vsazené částky týdně/měsíčně, celková bilance, zdroje financování apod. Pokud hazardní hry nehrajete, uvedete např. hazardní hry jsem nikdy nehrál a nehraji,
3. u omamných a psychotropních látek - četnost a doba užívání v minulosti i v současnosti, včetně jednorázové zkušenosti, užité/užívané druhy a množství omamných nebo psychotropních látek, okolnosti užití/užívání apod. Pokud neužíváte omamné nebo psychotropní látky, uvedete např. tyto látky jsem nikdy nezkusil, neužíval a neužívám.

Budu žádat o doklad. V dotazníku je uvedeno u hazardních her – technická hra, živá hra. Co to znamená?

Při živé hře sázející hrají proti krupiérovi, nebo jeden proti druhému u hracích stolů, aniž by byl předem určen počet sázejících a výše sázky do jedné hry. Živou hrou je např. ruleta, karetní hra, a to i provozovaná formou turnaje, a hra v kostky.
Technická hra je hazardní hra provozovaná prostřednictvím technického zařízení přímo obsluhovaného sázejícím. Technickou hrou je např. válcová hra, elektromechanická ruleta a elektromechanické kostky.

V roce 2021 jsem se začal léčit, protože jsem závislý na hracích automatech. Musím to hlásit na NBÚ?

ANO, jedná se o hazardní hru a léčbu v souvislosti s účastí na hazardních hrách jste povinen NBÚ oznámit, pokud léčba trvá i po 1.7.2022 (nová oznamovací povinnost platná od 1.7.2022). Stejně to platí i pro případ, že byste se léčil ze závislosti na alkoholu nebo např. drogách, a léčba trvá i po 1.7.2022.

V roce 2021 jsem začal chodit k psychiatrovi. Musím to hlásit na NBÚ?

ANO, jedná se o změnu v prohlášení k osobnostní způsobilosti, kterou jste povinen NBÚ oznámit (nová oznamovací povinnost platná od 1.7.2022), a to pokud léčba stále trvá. Stejně to platí i pro případ, že byste navštěvoval psychologa, a to bez ohledu na to, zda se léčíte u psychiatra nebo nikoliv.

Budu poskytovat ubytování uprchlíkům z Ukrajiny, rovněž budu zasílat finanční prostředky na pomoc Ukrajině. Musím to hlásit?

Ne, pokud s těmito osobami nesdílíte společnou domácnost, tuto skutečnost neoznamujete. Zasílání finančních prostředků na pomoc Ukrajině rovněž neoznamujete.

Změnil jsem adresu trvalého bydliště, mám to hlásit?

Ne.

Jsem členem hasičského záchranného sboru, českého rybářského svazu a nadace Dobrý anděl, mám to hlásit?

Ne.

Prodal jsem auto za 200000 Kč a koupil jsem si nové za 400000 Kč, mám to hlásit?

Ne.

Mám hlásit, že jsem koupil byt ve Španělsku?

Ano. Již však neoznamujete, pokud koupíte např. byt do osobního vlastnictví či spoluvlastnictví, který se nachází na území České republiky (např. v Klatovech).

Prodal jsem rodinný dům, mám to hlásit?

Ne.

Byl vůči mně vydán exekuční příkaz, mám to hlásit?

Ne.

Vzal jsem si hypotéku na 2500000 Kč u Komerční banky, a.s., mám to hlásit?

Ne.

Kamarád mi půjčil 500000 Kč, mám to hlásit?

Ano. Povinností je oznamovat vznik závazků uzavřených mezi mezi fyzickými osobami nebo ze smlouvy uzavřené s právnickou osobou, která není poskytovatelem spotřebitelských úvěrů podle zákona o spotřebitelském úvěru (např. mezi vámi a zaměstnavatelem nebo obcí), jejichž nominální hodnota jednotlivě nebo v souhrnu přesahuje 100 000 Kč nebo pětinásobek vašeho průměrného měsíčního příjmu po odečtení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění včetně pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (čistý příjem), podle toho, která částka je vyšší, tzn. že pokud půjčka ve výši 500000 Kč splňuje výše uvedenou hodnotu, půjčku od kamaráda (fyzické osoby) ve výši 500000 Kč oznamujete.

Vzal jsem si půjčku od zaměstnavalele - ČEZ a.s., mám to hlásit?

ANO za předpokladu, že tato půjčka přesáhla 100 000 Kč nebo pětinásobek vašeho průměrného měsíčního čistého příjmu, podle toho, která částka je vyšší..

Půjčil jsem si 120000 Kč prostřednictvím zonky.cz. Musím to hlásit?

Ne.

Půjčil jsem přítelkyni 300000 Kč, mám to hlásit?

Ne.

Vrátil jsem se z mise a peníze z mise jsem použil na splátku hypotéky, mám to hlásit?

Ne.

V dotazníku máte uvedeno, že mám vyplnit nepřetržité pobyty v zahraničí delší než 90 dnů. Za jaké období zpětně mám tyto pobyty vyplnit?

Bod 9. dotazníku fyzické osoby - Nepřetržité pobyty v zahraničí delší než 90 dnů je položkou bez časového ohraničení, tzn. vyplníte všechny takovéto pobyty v minulosti i takovýto pobyt trvající i v současnosti.

Půjčil jsem kamarádovi peníze a kamarád mi ručí na tuto půjčku svojí nemovitostí. Uvádím vzniklé zástavní právo k jeho nemovitosti při podání žádosti o vydání dokladu v dotazníku?

Ano, pokud došlo ke vzniku zástavního práva k nemovitosti vlastněné Vaším kamarádem po 1.1.2014. Podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je zástavní právo k nemovitosti samostatnou nemovitostí. V dotazníku uvedete zástavní právo do bodu:
7.8 Nemovitý majetek
7.8.1 Vedeno u katastrálního úřadu (v případě nemovitosti mimo Českou republiku uveďte adresu) - katastrální úřad, kde se nachází nemovitost vlastněná kamarádem, k níž bylo zřízeno zástavní právo, 7.8.2 Druh nemovitosti a způsob jejího využití od nabytí – zástavní právo, 7.8.3 Způsob nabytí a zdroje financování - ostatní, 7.8.4 Nabývací cena - 0, 7.8.5 Měna – 0, 7.8.6 Rok nabytí nemovitosti – uvede rok, kdy zástavní právo vzniklo

Tchán mi umožnil postavit chatu na jeho zahradě. Uvádím tuto skutečnost při podání žádosti o vydání dokladu v dotazníku?

Ano, pokud k této skutečnosti, bez ohledu na to, zda se jedná o chatu již postavenou nebo dosud nepostavenou, došlo po 1.1.2014. Podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) se jedná o právo stavby, které je samostatnou nemovitostí. V dotazníku uvedete právo stavby do bodu:
7.8 Nemovitý majetek
7.8.1 Vedeno u katastrálního úřadu (v případě nemovitosti mimo Českou republiku uveďte adresu) - katastrální úřad, kde se nachází pozemek Vašeho tchána, 7.8.2 Druh nemovitosti a způsob jejího využití od nabytí – právo stavby, 7.8.3 Způsob nabytí a zdroje financování – např. smlouva, financováno z naspořených prostředků, 7.8.4 Nabývací cena – např. 0; v případě, že jste za právo stavby zaplatil např. 50000 Kč, 7.8.5 Měna – 0, 7.8.6 Rok nabytí nemovitosti – uvede rok, kdy právo stavby vzniklo

Bydlím v bytě, který není v mém osobním vlastnictví/spoluvlastnictví, ale je majetkem družstva, já vlastním družstevní podíl. Uvádím tento byt při podání žádosti o vydání dokladu v dotazníku?

Ano, pokud jste nabyl družstevní podíl po 1.1.2014. Podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je družstevní podíl věcí movitou. V dotazníku uvedete družstevní podíl do bodu:
7.7 Movitý majetek
(podle druhů, jejichž hodnota v případě jednoho druhu převyšuje 200 000 Kč, např. finanční hotovost, družstevní podíl, sbírka, umělecké předměty, drahé kovy, šperky, motorové vozidlo, plavidlo, letadlo, starožitnosti, technika, elektronika, podíl v obchodní korporaci, virtuální aktiva - nezastupitelné tokeny (NFT), kryptoměny)
7.7.1 Druh – družstevní podíl + procentuální podíl, 7.7.2 Počet kusů – 0, 7.7.3 Způsob nabytí a zdroje financování - např. koupě, financováno z prodeje nemovitosti, 7.7.4 Nabývací cena – např. 2800000 Kč, 7.7.5 Celková hodnota - např. 2800000 Kč

Jaké konkrétní osoby uvést do bodu 10 dotazníku k vydání dokladu u kontaktů s cizinci či občany ČR v nečlenských státech EU a NATO po roce 1990, pokud se lze oprávněně domnívat, že jde o významné kontakty mimo pracovní či služební povinnosti?

Fyzická osoba je povinna uvést a podrobně se vyjádřit ke kontaktům, které naplňují souhrn těchto podmínek:
A.
1. jedná se o cizího státního příslušníka,
2. kontakt nevyplývá z plnění pracovních nebo služebních povinností fyzické osoby po roce 1990 (např. partnerský, příbuzenský, přátelský vztah, kontakt založený na společných zájmech a zálibách) a
3. fyzická osoba hodnotí kontakt jako významný především podle jeho intenzity, okolností, možných dopadů na chování fyzické osoby (vliv kontaktu na fyzickou osobu - např. citový, finanční).
B.
1. jedná se o státního občana České republiky, který žije ve státě, který není členským státem ani EU ani NATO,
2. kontakt nevyplývá z plnění pracovních nebo služebních povinností fyzické osoby po roce 1990 (např. partnerský, příbuzenský, přátelský vztah, kontakt založený na společných zájmech a zálibách) a
3. fyzická osoba hodnotí kontakt jako významný - především podle jeho intenzity, okolností a obsahu, možných dopadů na chování fyzické osoby (vliv kontaktu na fyzickou osobu - např. citový, finanční).
Vyplnění tohoto bodu je primárně závislé na subjektivním posouzení fyzické osoby, jak svůj možný kontakt s osobou naplňující bod č. 1., který splňuje podmínku uvedenou v bodě č. 2., vnímá s ohledem na naplnění podmínky pod bodem č. 3., tedy, zda se o tomto kontaktu domnívá, že je pro ni z konkrétního důvodu významný, tzn., že ji nějak ovlivňuje nebo může ovlivňovat.
V případě, že se fyzická osoba (žadatel) dlouhodobě zdržuje na území cizího státu, vyplní tento bod vždy, a to v případě, že vysílajícícm subjektem není orgán státu.

Do kdy musí být nahlášeny změny?

Neprodleně, tzn. jakmile Vám to okolnosti umožní a zároveň bez zbytečného odkladu.

Co je to SJM?

SJM - společné jmění manželů vychází z Občanského zákoníku z § 708 a násl., součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství (např. vybavení domácnosti, finance) s výjimkou toho, co je uvedené v § 709 odst. 1 písm. a) až e) Občanského zákoníku, dále dluhy (např. půjčky) převzaté za trvání manželství, s výjimkou dluhů uvedených v § 710 odst. 1 písm. a) a písm. b) Občanského zákoníku)

Má-li fyzická osoba v dotazníku u bodu SJM uvedeno „Ano“, musí v částech o příjmech, závazcích, pohledávkách a nemovitostech uvádět i majetek, který se týká výlučně manžela/manželky či partnera/partnerky, nebo se tyto body vyplňují pouze za žadatele?

NE. Máte povinnost uvádět údaje týkající se pouze vaší osoby. Pokud je však např. spoludlužníkem u úvěru, který uzavřel/a manžel/manželka, partner/partnerka, nebo je společně s manželem/manželkou, partnerem/partnerkou spoluvlastníkem nemovitého majetku nebo mají nemovitý majetek v SJM, tzn., že tyto údaje se týkají i vaší osoby, uvést je musíte. Rovněž tak je vaší povinností uvést údaje týkající se vašeho dispozičního práva k účtu jiné osoby.

Mám doklady v angličtině, musím je mít přeložené?

V případě předložení písemností v cizím jazyce musí být tyto předloženy v originále a současně v úředně ověřeném překladu do jazyka českého. Pokud je předložena písemnost v cizím jazyce na tzv. přenositelném dokumentu (např. A1,S1,S2,S3,DA1,P1,U1,U2,U3...), je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009 akceptována bez úředně ověřeného překladu do českého jazyka, pokud je předložena v úředním jazyce členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarska.

Přišel mi dopis o zastavení řízení, protože jsem nedoplnil včas potřebné doklady, co mám dělat, aby řízení nebylo zastaveno?

Podat rozklad a zároveň doplnit potřebné doklady. Rozklad musí obsahovat:
1. identifikaci účastníka řízení – jméno, příjmení a rodné číslo,
2. adresu trvalého pobytu; případně adresa pro doručování,
3. datum a podpis účastníka řízení;
4. označení rozhodnutí, proti němuž je rozklad podáván (tj. číslo jednací a datum jeho vydání),
5. čeho se účastník řízení domáhá (např. zrušení usnesení o zastavení bezpečnostního řízení o vydání dokladu),
6. důvody, pro něž je napadené rozhodnutí nesprávné, případně v čem účastník řízení spatřuje rozpor s právními předpisy (tj. účastník řízení konkrétně popíše, z jakých důvodů s napadeným rozhodnutím nesouhlasí). Rozklad lze podat proti výroku rozhodnutí, nikoliv proti jeho odůvodnění.
Rozklad můžete podat u NBÚ do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí (§ 126 odst. 1 zákona). Pokud lhůtu k podání rozkladu zmeškáte ze závažných důvodů, můžete požádat NBÚ o její prominutí, a to do 15 dnů ode dne, kdy příčina zmeškání pominula. Podmínkou však je, aby spolu s žádostí o prominutí lhůty byl podán i samotný rozklad.
Rozklad můžete podat:
1. prostřednictvím Portálu NBÚ (po přihlášení přes bankovní identitu nebo datovou schránku fyzické osoby vyberete volbu Rozklad (opravný prostředek proti rozhodnutí NBÚ vydaného v řízení),
2. dodáním do datové schránky NBÚ (ID NBÚ – h93aayw),
3. dodáním na elektronickou podatelnu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. s uznávaným elektronickým podpisem zřízeném pro soukromé účely,
4. poštou nebo držitelem zvláštní poštovní licence na adresu NBÚ.

Jak mám vzít žádost o vydání dokladu zpět?

V těchto případech je nezbytné zaslat NBÚ písemné sdělení, že berete svoji žádost o vydání dokladu zpět. Je třeba specifikovat osobu (jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození, bydliště), o jakou žádost se jednalo (o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti) a sdělení podepsat. Na základě tohoto sdělení, v souladu s ustanovením § 113 odst. 1 písm. a) zákona, NBÚ probíhající řízení zastaví, vydá a zašle usnesení o zastavení řízení. Po nabytí právní moci tohoto usnesení NBÚ rovněž zašle informaci o zastavení řízení vaší odpovědné osobě, která vám potvrdila důvodnost žádosti o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti.
Vzít žádost o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti zpět můžete:
1. prostřednictvím Portálu NBÚ (po přihlášení přes bankovní identitu nebo datovou schránku fyzické osoby vyberete volbu Obecné podání),
2. datovou schránkou zřízenou pro fyzickou osobu,
3. dodáním na elektronickou podatelnu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. s uznávaným elektronickým podpisem zřízeném pro soukromé účely,
4. zasláním poštou nebo držitelem zvláštní poštovní licence na adresu NBÚ.

Potřebuji nahlédnout do bezpečnostního svazku. Co pro to musím udělat?

Před vydáním rozhodnutí ve věci žádosti o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti máte právo nahlížet do neutajované části bezpečnostního svazku (§ 89c zákona). Toto právo máte pouze do doby než rozhodnutí ve věci žádosti o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti nabude právní moci. Nahlížet lze na základě písemné žádosti adresované NBÚ, která je napsána volnou formou.
Žádost o nahlédnutí do neutajované části bezpečnostního svazku můžete podat:
1. prostřednictvím Portálu NBÚ (po přihlášení přes bankovní identitu nebo datovou schránku fyzické osoby vyberete volbu Obecné podání),
2. datovou schránkou zřízenou pro fyzickou osobu,
3. dodáním na elektronickou podatelnu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. s uznávaným elektronickým podpisem zřízeném pro soukromé účely,
4. poštou nebo držitelem zvláštní poštovní licence na adresu NBÚ.
Pracovník NBÚ vám následně písemně oznámí (možná telefonická domluva) termín, kdy je možno do svazku nahlédnout. Nahlédnutí se uskutečňuje v budově NBÚ (Na Popelce 2/16, Praha 5 - Košíře). Před nahlížením vás pracovník NBÚ seznámí s možností pořizovat si ze svazku výpisy nebo požadovat za úplatu vyhotovení kopií ze svazku. O nahlédnutí je vždy učiněn písemný záznam.

Chci nahlásit na NBÚ změny, ale nevím přesně, co všechno chcete vědět. Můžete mi poradit?

Podrobný popis ohledně hlášení změn k jednotlivým položkám naleznete zde

Vzal jsem si hypotéku na 2500000 Kč u Komerční banky, a.s., mám to hlásit?

Ne.

Musím hlásit zřízení svojí datové schránky?

Ne.

Kam mám uvést v dotazníku při podání žádosti o doklad investiční životní pojištění - do „Financí“ nebo do „Investičních nástrojů“?

Investiční životní pojištění uvedete do bodu 7.4 Finance, protože se nejedná o investiční nástroj podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
Administrativní bezpečnost
Je nutné s nabytím účinnosti nové vyhlášky zavést nové administrativní pomůcky, nebo lze používat ty zavedené do konce roku 2022? Pokud lze využít starší pomůcky, je v jejich kolonkách nutná nějaká konkrétní změna či úprava?

Vyhláška v rámci přechodných ustanovení (§ 37 odst. 1) uvádí, že lze používat administrativní pomůcky vyhotovené podle příloh č. 1 až 7 k vyhlášce č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti vyhlášky, a to za předpokladu, že do nich budou doplněny všechny položky stanovené novou vyhláškou a budou vedeny způsobem stanoveným novou vyhláškou.
Vzory administrativních pomůcek uvedené v přílohách nové vyhlášky obsahují, s výjimkou pomocného jednacího protokolu, kde došlo ke změně nadpisů sloupců č. 1 a 16, pouze drobné změny oproti předchozí právní úpravě, které v ostatních případech nevyžadují provedení dodatečných úprav v nadpisech jednotlivých položek již používaných administrativních pomůcek. Úprava tedy musí být provedena minimálně v nadpisech sloupců č. 1 a 16 pomocného jednacího protokolu.
Ode dne nabytí účinnosti nové vyhlášky (1. 1. 2023) musí být administrativní pomůcky, včetně těch, které byly zavedeny do užívání před uvedeným termínem, vedeny podle pokynů uvedených v přílohách nové vyhlášky.
Cílem výše uvedeného přechodného ustanovení je jednak co nejmenší administrativní zatížení dotčených subjektů v souvislosti se změnou právní úpravy a rovněž minimalizace ekonomických dopadů na dotčené subjekty tím, že je umožněno i nadále používat administrativní pomůcky, které byly zavedeny do užívání před nabytím účinnosti nové vyhlášky, ale také vyčerpat případnou „zásobu“ administrativních pomůcek pořízených v době účinnosti vyhlášky č. 529/2005 Sb.

Jak se postupuje, když byla před účinností nové vyhlášky vedena evidence některých utajovaných dokumentů v dalších administrativních pomůckách podle § 3 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 529/2005 Sb.?

Vyhláška v rámci přechodných ustanovení (§ 37 odst. 2) uvádí, že utajovaný dokument, který byl do nabytí účinnosti nové vyhlášky evidován pod jiným evidenčním označením přiděleným z administrativní pomůcky podle § 3 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 529/2005 Sb., nemusí být přeevidován.
To znamená, že utajovaný dokument může být i nadále evidován v této administrativní pomůcce, a to až do jeho vyřazení nebo zrušení jeho stupně utajení. Do administrativních pomůcek bude utajovaný dokument v případě jeho předání, zapůjčení nebo pohybu zaznamenán pod jiným evidenčním označením podle § 4 odst. 3 vyhlášky č. 529/2005 Sb., pod kterým byl zaevidován. V předmětné další administrativní pomůcce podle § 3 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 529/2005 Sb. tak budou prováděny všechny standardní evidenční záznamy včetně případných oprav a tato pomůcka bude vedena až do vyřazení všech v ní evidovaných utajovaných dokumentů.
Ode dne nabytí účinnosti nové vyhlášky již není možné z další administrativní pomůcky podle § 3 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 529/2005 Sb. přidělovat nová jiná evidenční označení, není tedy možné v ní nově zaevidovat žádný další utajovaný dokument.
Zároveň upozorňujeme, že pokud je v další administrativní pomůcce podle § 3 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 529/2005 Sb. evidován utajovaný dokument v nelistinné podobě stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, který má být odeslán, musí být přeevidován do jednacího protokolu, pokud se nejedná o utajovaný dokument cizí moci. Důvodem je skutečnost, že utajovaný dokument v nelistinné podobě musí být při přepravě vybaven průvodním listem (stane se tak přílohou průvodního listu – utajovaného dokumentu v listinné podobě). Tento průvodní list ale v případě uvedených stupňů utajení nemohl být zaevidován v další administrativní pomůcce podle § 3 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 529/2005 Sb. ani podle předchozí právní úpravy (§ 12 odst. 1 vyhlášky č. 529/2005 Sb.).

Potřebuje bezpečnostní ředitel písemné pověření odpovědné osoby k autentizaci administrativních pomůcek podle § 4 odst. 1 vyhlášky? Může provést osoba pověřená vedením jednacího protokolu jeho autentizaci?

Podepsat autentizaci administrativní pomůcky (přelepy konců prošití a doložku o počtu listů s datem vydání administrativní pomůcky do užívání) podle § 4 odst. 1 vyhlášky může odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba nebo bezpečnostní ředitel nebo jím pověřená osoba. Ze znění tohoto ustanovení vyhlášky vyplývá, že k autentizaci administrativní pomůcky bezpečnostní ředitel pověřen být nemusí.
Vyhláška v § 4 odst. 1 větě třetí stanoví, že k podpisu autentizace jednacího protokolu nelze pověřit osobu, která je pověřena jeho vedením, a to s jedinou výjimkou, kdy je jednací protokol veden odpovědnou osobou, která zároveň vykonává funkci bezpečnostního ředitele. K takové situaci může dojít zpravidla u malých subjektů, kde není k dispozici žádná další osoba, která by mohla být pověřena buď vedením jednacího protokolu, nebo podpisem v rámci jeho autentizace (např. u podnikající fyzické osoby).
V ostatních případech, kdy jednací protokol vede odpovědná osoba, nebo bezpečnostní ředitel, může podepsat autentizaci daného jednacího protokolu buď druhá z těchto osob, nebo bude nutné, aby odpovědná osoba, případně bezpečnostní ředitel pověřil k podpisu autentizace jednacího protokolu jinou osobu.
Pověření k autentizaci musí být písemné a musí být uchováno až do vyřazení příslušné administrativní pomůcky (§ 4 odst. 1 věta poslední vyhlášky).
Důvodem, proč je vyžadováno, aby osoba, která je pověřena vedením jednacího protokolu, nemohla sama podepsat jeho autentizaci, jsou zvýšené požadavky na zajištění ochrany jednacího protokolu, jako administrativní pomůcky k evidenci utajovaných dokumentů, před případným pozměňováním evidence a jinými nežádoucími zásahy. V případě výše uvedené výjimky podle § 4 odst. 1 věty třetí za středníkem se jedná o případ, kdy jiná osoba k zajištění splnění stanovených podmínek není k dispozici.

Jak postupovat, pokud v jednacím protokolu dle vyhlášky č. 275/2022 Sb. chybí místo pro zápis dalších osob pověřených jeho vedením nebo pro uvedení celého složení skartační komise na vnitřních deskách?

V případě nedostatku místa nebo řádků v tabulkách uvedených na vnitřní straně desek jednacího protokolu podle přílohy č. 1 k vyhlášce, do kterých se zapisují jména a příjmení osob pověřených vedením jednacího protokolu, období, ve kterém jednací protokol vedou, a podpisové vzory, resp. jména a příjmení členů skartačních komisí pro jednotlivé roky, případně rozmezí let, a jejich podpisy, lze:

tabulky se všemi požadovanými položkami uvést na dalších prázdných stranách jednacího protokolu, pokud jednací protokol takové strany obsahuje (předsádka, vnitřní strana zadních desek,

v případě členů skartační komise uvést na vnitřních deskách jednacího protokolu odkazy na dokumenty, případně vnitřní předpisy, které budou obsahovat všechny údaje, které by měly být uvedeny v tabulce podle přílohy č. 1 vyhlášky. Při zvolení tohoto postupu bude nezbytné zajistit uchování dokumentu, na který bude v jednacím protokolu uveden odkaz nahrazující vyplnění požadovaných údajů v tabulce na vnitřní straně desek jednacího protokolu, alespoň do vyřazení jednacího protokolu.

Může být jednací protokol utajovanou administrativní pomůckou?

Jednací protokoly jsou zpravidla neutajovanou administrativní pomůckou a utajované informace by tedy do nich neměly být zapisovány (výjimkou jsou jednací protokoly vedené zpravodajskými službami).
V případě, že bude nezbytné do jednacího protokolu utajované informace zapsat (např. původcem UI bude zpravodajská služba), je možné, kromě neutajovaného jednacího protokolu, vést pouze pro tyto informace zvláštní jednací protokol v režimu odpovídajícím nejvyššímu stupni utajení těchto informací.
Pokud bude do neutajovaného jednacího protokolu „omylem“ zapsána utajovaná informace, musí být jednací protokol utajen, a to podle stupně utajení zapsané informace. Záznam obsahující utajovanou informaci musí být označen odpovídajícím stupněm utajení (obdobným způsobem jako je uvedeno v § 8 odst. 2 větě čtvrté a páté vyhlášky č. 275/2022 Sb.) a s jednacím protokolem musí být dále nakládáno jako s utajovaným dokumentem stejného stupně utajení. Evidence dalších utajovaných dokumentů vedená v jednacím protokolu v listinné podobě bude:

vedena v novém neutajovaném jednacím protokolu – číslo jednací bude navazovat na poslední číslo jednací přidělené z předchozího jednacího protokolu, do předtištěného rámečku nad sloupce č. 1 až 2 jednacího protokolu se zapíše rozmezí pořadových čísel počínaje pořadovým číslem navazujícím na poslední číslo jednací z předchozího jednacího protokolu a konče pořadovým číslem z posledního řádku na dané stránce nově založeného neutajovaného jednacího protokolu (např. 28 – 30), předcházející nevyužité řádky se proškrtnou (v této souvislosti však upozorňujeme, že může dojít k tomu, že v případě opakování této situace bude evidence utajovaných dokumentů vedena v mnoha jednacích protokolech), nebo

pokračovat v původním jednacím protokolu (již utajovaném) s tím, že další utajované informace do ní zapsané bude nutno v řádku, kde je záznam uveden, označit stupněm utajení.

Evidence utajovaných dokumentů vedená v elektronickém systému spisové služby bude pokračovat kontinuálně a v jednacím protokolu vedeném v elektronické podobě pomocí jiné aplikace lze, pokud to bude technicky možné, využít i postup uvedený v písm. a) výše.

Jak postupovat u neuzavřeného sběrného archu založeného před vydáním nové vyhlášky? Projeví se změna právní úpravy ve skladbě čísla jednacího u utajovaného dokumentu evidovaného v tomto archu po 1. 1., nebo se postupuje podle původních pravidel?

Ani nová vyhláška ani vyhláška č. 529/2005 Sb. nestanoví povinnost uzavřít sběrný arch na konci kalendářního roku, ačkoliv se to vzhledem k diferenci v kalendářním roce, který je součástí čísla jednacího, ke kterému je sběrný arch veden, s kalendářním rokem uvedeným v rámci data vzniku utajovaných dokumentů vzniklých nebo doručených až v následujícím kalendářním roce, jeví jako vhodný postup.
Ve sběrném archu, založeném před nabytím účinnosti nové vyhlášky, lze v evidenci pokračovat stejným způsobem jako doposud, jen je nezbytné při vyplňování jednotlivých údajů postupovat podle pokynů uvedených v příloze č. 7 nové vyhlášky. Případný další založený list téhož sběrného archu musí splňovat všechny náležitosti podle nové vyhlášky, včetně názvu subjektu, u kterého je veden, a podpisu podle § 4 odst. 2 vyhlášky.
Na složení čísla jednacího, ke kterému byl založen sběrný arch před nabytím účinnosti nové vyhlášky, se ani po 1. 1. 2023 nic nemění. Pokud budou v takovém sběrném archu evidovány nově vzniklé nebo doručené utajované dokumenty, budou standardně v čísle jednacím rozlišovány pořadovými čísly z daného sběrného archu, a pokud číslo jednací, ke kterému byl sběrný arch založen, neobsahovalo označení subjektu, u kterého bylo přiděleno, nebude ho obsahovat ani u utajovaných dokumentů nově evidovaných v tomto sběrném archu.
Dalším možným postupem je uzavření sběrného archu založeného před nabytím účinnosti nové vyhlášky, zaevidování dalšího nově vzniklého nebo doručeného utajovaného dokumentu týkajícího se téže věci v jednacím protokolu (nový iniciační utajovaný dokument) a založení nového sběrného archu k nově přidělenému číslu jednacímu. Číslo jednací přidělené po nabytí účinnosti nové vyhlášky již bude obsahovat všechny nově stanovené prvky, tedy i označení orgánu státu nebo jeho organizační součásti, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, u které bylo číslo jednací přiděleno. V tomto případě bude nezbytné propojit evidenční záznamy původního i nového čísla jednacího v jednacím protokolu pomocí křížových odkazů (informace o souvislosti čísel jednacích). Tato informace by měla být uvedena i na oba předmětné sběrné archy.

Vyhotovuje se kontrolní list i k utajovanému dokumentu stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné doručenému omylem?

Podle § 5 odst. 1 vyhlášky musí být k utajovanému dokumentu stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, nebo k utajovanému dokumentu cizí moci stupně utajení, který odpovídá stupni utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, nebo ke spisu obsahujícímu utajované dokumenty stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, vyhotoven kontrolní list.
Kontrolní list tedy musí být vyhotoven i k utajovanému dokumentu stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, který byl doručen omylem.

Podle nové vyhlášky jsou spisem i utajované dokumenty evidované ve sběrném archu. Lze i v tomto případě nahradit kontrolní listy k jednotlivým utajovaným dokumentům evidovaným ve sběrném archu kontrolním listem spisu?

Sběrný arch je podle § 3 odst. 1 písm. g) vyhlášky administrativní pomůckou určenou pro rozšíření evidenčního záznamu v jednacím protokolu v případě evidování většího počtu utajovaných dokumentů k téže věci. Sběrný arch se zakládá po zaevidování iniciačního utajovaného dokumentu v jednacím protokolu. Tento iniciační utajovaný dokument se současně zaeviduje do sběrného archu pod pořadové číslo jedna. Další utajované dokumenty, které se týkají téže věci, se následně do sběrného archu evidují v pořadí, ve kterém vznikly nebo byly doručeny.
Podle § 5 odst. 1 vyhlášky musí být k utajovanému dokumentu stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, nebo k utajovanému dokumentu cizí moci stupně utajení, který odpovídá stupni utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, nebo ke spisu obsahujícímu utajované dokumenty stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné, vyhotoven kontrolní list. Kontrolní list spisu je účelný v případě, kdy se fyzická osoba seznamuje s celým spisem, protože v tomto případě nahrazuje zápis seznámení v kontrolním listu spisu zápisy v kontrolních listech jednotlivých utajovaných dokumentů.
K iniciačnímu utajovanému dokumentu stupně utajení Důvěrné, Tajné nebo Přísně tajné musí být vyhotoven kontrolní list. Kontrolní listy musí být vyhotoveny i ke všem ostatním utajovaným dokumentům, které budou ve sběrném archu evidovány (podle § 13 odst. 2 vyhlášky lze ve sběrném archu evidovat utajované dokumenty pouze stejného stupně utajení), protože do doby uzavření sběrného archu bude u každého z těchto utajovaných dokumentů docházet k samostatné a často i odlišné manipulaci, a k jednotlivým utajovaným dokumentům tedy může mít díky tomu přístup různý okruh oprávněných osob.
Po uzavření sběrného archu lze, podle § 13 odst. 4 vyhlášky, manipulovat vždy pouze s celým spisem, který v okamžiku uzavření sběrného archu tvoří ukládané utajované dokumenty evidované v daném sběrném archu. Je nanejvýš vhodné vyhotovit po uzavření sběrného archu kontrolní list spisu, jinak by musely osoby, které budou mít ke spisu přístup, zaznamenávat seznámení se s obsahem utajovaných dokumentů ve všech jednotlivých kontrolních listech utajovaných dokumentů, které tvoří spis a ke kterým tedy budou mít přístup.
Teoreticky není vyloučeno ani založení kontrolního listu spisu ještě před uzavřením sběrného archu. Vzhledem k tomu, že je ve většině případů nezbytné s jednotlivými utajovanými dokumenty manipulovat samostatně, by jeho vedení bylo, až na velice specifické situace, nadbytečné, neboť by zápisy v něm musely být prováděny v podstatě duplicitně souběžně se záznamy v kontrolních listech jednotlivých utajovaných dokumentů tvořících spis.

Je nutné k utajovanému dokumentu vytvářet nový kontrolní list v případě, kdy bude tento utajovaný dokument přeevidován pod nové číslo jednací v rámci jednoho evidenčního místa?

Kontrolní list je, podle § 3 odst. 1 písm. f) vyhlášky, administrativní pomůckou určenou pro vedení přehledu osob, které se s obsahem utajovaného dokumentu nebo spisu u orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby seznámily.
Pokud dojde k přeevidování utajovaného dokumentu pod nové číslo jednací v rámci jednoho evidenčního místa, například do sběrného archu nebo do jiného jednacího protokolu, nemusí být k tomuto utajovanému dokumentu vytvářen nový kontrolní list. Nové číslo jednací se vyznačí na stávajícím kontrolním listu (viz vzor kontrolního listu uvedený v příloze č. 6 k vyhlášce).

Jak se postupuje, když po otevření vnější obálky zásilky doručené držitelem poštovní licence adresát zjistí, že je na vnitřní obálce zásilky uveden jiný adresát?

Zjistí-li příjemce zásilky doručené držitelem poštovní licence po otevření vnější obálky této zásilky, že na vnitřní obálce zásilky je uveden jiný adresát, zásilku zaeviduje, aniž by otevíral vnitřní obálku, přičemž do sloupce č. 6 jednacího protokolu uvede místo údaje o počtu listů slovo „obálka“.
Doporučujeme, aby příjemce neprodleně kontaktoval v této věci odesílatele. Odesílatel může k příjemci vyslat pověřeného zástupce, který zkontroluje obsah zásilky. Pokud potvrdí, že obsah zásilky nebyl určen pro příjemce, nebo pokud odesílatel nebude řešit situaci uvedeným způsobem, bude příjemce postupovat s využitím § 10 odst. 3 vyhlášky a zásilku vrátí zpět odesílateli. Do sloupce č. 7 jednacího protokolu uvede např. slova „Omylem doručená zásilka“, na neotevřenou vnitřní obálku doručené zásilky uvede slova „Doručeno omylem“, název a adresu příjemce, který zásilku omylem obdržel, datum, jméno, příjmení a podpis osoby pověřené vedením jednacího protokolu.
V případě, že je na vnitřní obálce uvedeno více čísel jednacích (zásilka obsahuje více utajovaných dokumentů), evidence v jednacím protokolu se provede podle nejvyššího stupně utajení, který vyplývá ze zkratky příslušného stupně utajení uvedené v čísle jednacím.
Vzhledem ke skutečnosti, že příjemce neotevírá vnitřní obálku a nedošlo k přístupu k utajované informaci (pokud nebyla zásilka určena pro něj, tak nesplňuje jednu ze zákonných podmínek pro přístup k utajované informaci – potřebu znát), nevyhotovuje se v tomto případě kontrolní list.

Co se považuje za vznik dokumentu? Je to jeho vyhotovení, nebo schválení zaměstnancem s podpisovou pravomocí?

Na utajovaném dokumentu je původce povinen vyznačit mj. datum vzniku (§ 21 odst. 1 zákona,
§ 14 odst. 1 a 4, § 16 odst. 1 a § 17 odst. 1 vyhlášky). Datum vzniku musí být vyznačeno i na utajovaných přílohách utajovaného dokumentu.
Za vznik utajovaného dokumentu považujeme okamžik, kdy je utajovaný dokument skutečně fyzicky vyhotoven. V případě utajovaného dokumentu nebo přílohy v listinné podobě je to okamžik jeho vytištění či ruční „napsání“; v případě utajovaného dokumentu nebo přílohy v nelistinné podobě, např. paměťového nosiče, okamžik zápisu dat apod.; v případě utajovaného dokumentu v elektronické podobě vzniklého v elektronickém systému spisové služby za vznik považujeme vložení příslušné utajovaného souboru (komponenty).
Fyzická bezpečnost
Jaké podklady zaslat pro vydání certifikátu na technické prostředky?

Náležitosti o certifikaci technického prostředku jsou uvedeny v § 11 vyhlášky č. 528/2005 Sb. o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů.

Jaké prvky poplachových systémů se certifikují?

Předmětem certifikace poplachových systémů jsou:

zařízení poplachových zabezpečovacích systémů (EZS): ústředny PZS, detektory, perimetrické detekční systémy;

přístupové systémy;

tísňové systémy.

Máme nahrazovat původně dodaný certifikát novým certifikátem, jestliže byl výrobek znovu certifikován?

Původní certifikáty se novými nenahrazují.
Po uplynutí doby platnosti certifikátu mohou být technické prostředky pro ochranu utajovaných informací používány za podmínky, že jsou plně funkční. Toto musí být ověřeno funkční zkouškou prováděnou minimálně jednou ročně.
U mechanických zábranných prostředků a zařízení fyzického ničení informací se funkční zkouška doloží zápisem podepsaným provozovatelem objektu nebo jím pověřenou osobou. U ostatních technických prostředků se funkční zkouška doloží protokolem o zkoušce nebo záznamem v provozní knize. (viz kapitola 11. přílohy č. 1 vyhlášky č. 528/2005 Sb., v platném znění).

Lze navýšit bodové hodnocení bezpečnostních dveří výměnou bezpečnostní vložky a kování?

Výměna uzamykacího systému (minimálně ovládání zámku resp. cylindrické vložky a stavebního resp.bezpečnostního kování) je možná, pouze za předpokladu, že není vůbec žádným způsobem zasahováno do konstrukce dveří případně konstrukce jednotlivých částí uzamykacího systému. V tomto případě se jako doklad prokázání certifikace bezpečnostních dveří dokládá k certifikátu dveří i certifikát kování a certifikát cylindrické vložky.

Lze v zabezpečené oblasti ukládat utajované informace jiného podnikatele?

V zabezpečené oblasti ukládat utajované informace jiného podnikatele nelze.

Může být objekt bez zabezpečené oblasti?

Novela zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje stanovit objekt bez zabezpečené oblasti.

Musí být v zabezpečené oblasti kategorie Důvěrné na okně s parapetem níže jak 5,5 m nad terénem mříž?

V kategorie Důvěrné na okně s parapetem níže jak 5,5 m nad terénem mříž nemusí být, pouze za předpokladu, že prostor zabezpečené oblasti je chráněn certifikovanými zařízeními elektrické zabezpečovací signalizace (EZS), jejichž instalace je minimálně typu 3 (SS92 = 3). Instalace elektrické zabezpečovací signalizace typu 3 představuje realizaci prostorové ochrany, plášťové ochrany a tísňového systému. Zabezpečená oblast je v tomto případě typu 1 (SS3=1).

Co zahrnuje plášťová ochrana zabezpečené oblasti?

Plášťová ochrana zabezpečené oblasti zahrnuje především instalaci detektoru otevření (magnetický kontakt) na otevíratelných průlezných otvorech (dveře, okna), případně detektor tříštění skla a otřesový detektor. Instalace detektoru tříštění skla je doporučena v případě, kdy v hranici zabezpečené oblasti je okno nebo skleněná výplň, dále záleží na charakteru hranic a umístění zabezpečené oblasti. Otřesový detektor se používá pro vyšší bodové hodnocení úrovně instalace poplachových systémů. Celkové množství instalovaných detektorů je závislé na počtu průlezných otvorů a členitosti prostoru zabezpečené oblasti.
Stanoviska k ochraně UI
Jaké jsou úřední hodiny NBÚ v době nouzového stavu?

Úřední hodiny NBÚ v době nouzového stavu jsou Pondělí 8:00-13:00 a Středa 8:00-13:00.

Jakou formou a jakým způsobem má být oznámeno jmenování bezpečnostního ředitele Národnímu bezpečnostnímu úřadu?

Formu písemného oznámení o zřízení funkce bezpečnostního ředitele zákon nestanovuje. Pro Národní bezpečnostní úřad je podstatné, aby písemné oznámení o jmenování bezpečnostního ředitele splňovalo náležitosti podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 412/2005 Sb. a bylo Národnímu bezpečnostnímu úřadu oznámeno osobou oprávněnou jednat za orgán státu, právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu do 15. dne ode dne obsazení funkce bezpečnostního ředitele.
Písemné oznámení o zřízení funkce bezpečnostního ředitele je možné doručit dodáním do datové schránky Národního bezpečnostního úřadu (ID h93aayw) podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, nebo prostřednictvím držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, kterému z poštovní smlouvy podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) ve znění pozdějších předpisů, vyplývá povinnost doručit písemnost způsobem odpovídajícím požadavkům tohoto zákona anebo jej lze doručit osobně na podatelnu Národního bezpečnostního úřadu, která sídlí na adrese Na Popelce 2/16 Praha 5.
Informace o doručování prostřednictvím elektronické komunikace se nalézají zde.

Je nutné hlásit skutečnost, že na svou funkci rezignoval zaměstnanec, který byl společně s funkcí veden v přehledu jmen a funkcí zaměstnanců, kteří mají přístup k utajované informaci?

Zaměstnanec, který rezignoval na funkci, v níž mu byl umožněn přístup k utajované informaci, je podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona povinen neprodleně oznámit NBÚ změnu údajů, které byly uvedeny v jeho žádosti fyzické osoby. Jeho zaměstnavatel není povinen oznamovat, že tato osoba byla vyjmuta ze seznamu osob, které mají přístup k utajované informaci.

Může tajemník obce jako odpovědná osoba vydat oznámení pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené také starostovi a místostarostovi nebo musí toto ověření provést NBÚ?

Ano. U měst a obcí je odpovědnou osobou tajemník jejich úřadu, a není-li jej, starosta. Tajemník úřadu je v rámci města nebo obce odpovědnou osobou vůči všem orgánům, včetně starosty a místostarosty. Proto jako odpovědná osoba nebo jím určená osoba může ověřit podmínky pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené a vydat oznámení starostovi a místostarostovi.

Může společnost, která je držitelem osvědčení, užívat na svých písemnostech logo NBÚ?

Ne, grafické logo NBÚ v podobě se světle modrým lvem (před zavedením jednotného vizuálního vzhledu) je podle zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, přihlášeno jako ochranná známka a je zapsáno v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví. Užití loga by bylo užíváním ochranné známky, ke kterému NBÚ jiným subjektům neuděluje souhlas, neboť je určeno výhradně k použití na úředních písemnostech NBÚ. Lze použít pouze text informující o tom, že společnost je držitelem příslušného certifikátu NBÚ, avšak bez grafického vyobrazení loga NBÚ.

Může fyzická osoba, která splnila podmínky pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, mít přístup k utajovaným dokumentům EU (RESTREINT UE) a NATO (NATO RESTRICTED)?

Ten, kdo splňuje podmínky pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, nemá automaticky přístup k dokumentům RESTRIEINT UE nebo NATO RESTRICTED, ale může mu být umožněn, pokud jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti (tzv. need to know). Dále musí být v poučení uvedeno, že fyzická osoba byla seznámena s předpisy NATO a EU.
Povinností orgánu státu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby je, podle § 69 odst. 1 písmeno b) zákona zpracovávat a vést přehled míst nebo funkcí, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacím včetně utajovaných informací Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy.

Jakou právní formu má mít zřízení a obsazení funkce bezpečnostního ředitele (pověření, jmenování, změna pracovní smlouvy apod.), pokud se jedná o společnost s ručením omezeným?

Zákon nestanovuje právní formu zřízení ani obsazení funkce bezpečnostního ředitele, neboť to je v pravomoci každého konkrétního subjektu, který funkci bezpečnostního ředitele zřizuje a obsazuje. Je na rozhodnutí odpovědné osoby jakou formu zřízení a obsazení funkce bezpečnostního ředitele zvolí.
Z hlediska zákona je podstatná skutečnost, že pokud výkon funkce bezpečnostního ředitele nevykonává odpovědná osoba sama, musí jí být bezpečnostní ředitel přímo podřízen. Zákon rovněž nestanoví, že by funkce bezpečnostního ředitele musela být vykonávána výlučně samostatně a může být vykonávána i v kumulaci s výkonem jiné práce, nesmí však být vykonávána souběžně u více orgánů státu nebo podnikatelů.

Pokud dochází k poskytování utajovaných informací stupně Vyhrazené mezi ČR a členskými státy EU, poskytují se prostřednictvím ústředního registru, nebo se poskytují přímo (přes registr resortu) danému orgánu EU?

Zákon nevyžaduje poskytovat utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené v mezinárodním styku prostřednictvím vlastního registru ani ústředního registru nebo registru Ministerstva zahraničních věcí, neboť jejich prostřednictvím se poskytují utajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné.

Na základě kterého ustanovení zákona může odpovědná osoba pověřit funkcí bezpečnostního ředitele někoho jiného?

K zajišťování a plnění povinností v rozsahu zákona si může odpovědná osoba zřídit funkci bezpečnostního ředitele podle § 71 odst. 1 zákona, jinak vykonává i tuto funkci sama a plní tak sama všechny úkoly, které zákon v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti požaduje od orgánu státu, odpovědné osoby a bezpečnostního ředitele.
Bezpečnostní ředitel je výkonný orgán odpovědné osoby v oblasti ochrany utajovaných informací a odpovědná osoba jej může písemně pověřit zajišťováním a plněním povinností v rozsahu zákona a v souladu s ustanovením § 71 odst. 3 zákona.

Musí být osoba v případě vydání nového osvědčení fyzické osoby znovu poučena?

Ano, nelze chápat platnost dosavadního poučení za kontinuální (ustanovení § 11 odst. 4 zákona).

Kdo poučí jednatele společnosti v případě, že je odpovědnou osobou a bezpečnostním ředitelem, má platné osvědčení fyzické osoby, ale není poučen a u společnosti není žádná osoba, která splňuje podmínky přístupu k utajované informaci?

Jednatel společnosti může být poučen osobou, která je například zaměstnancem společnosti, aniž by splňovala podmínky k přístupu k utajované informaci, resp. aniž by byla držitelem oznámení nebo osvědčení. Jedná se o osobu, kterou tímto úkolem pověří odpovědná osoba, čili sám jednatel.

Existuje databáze překladatelů nebo tlumočníků, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby z důvodu překládání nebo tlumočení utajovaných dokumentů?

Ne, neexistuje. NBÚ není ze zákona oprávněn vést takovou databázi.

Pokud fyzická osoba získala pracovní pozici, kde bude mít přístup k utajovaným informacím až v závěru kalendářního roku, platí i na ni povinnost, že se musí zúčastnit proškolení v tomtéž roce?

Ano, povinností odpovědné osoby je zajistit jednou ročně provedení proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci (§ 67 odst. 1 písm. c)). Termín "jednou ročně" je vykládán v rámci jednoho kalendářního roku, tudíž pokud fyzická osoba v konkrétním kalendářním roce začne mít přístup, tak musí být v tomto roce také proškolena.

Musí se utajované informace Vyhrazené NATO předávat přes registr poskytovaných utajovaných informací?

Ne, podle § 79 zákona se v registrech utajovaných informací evidují a ukládají utajované informace poskytované v mezinárodním styku (tedy i NATO) pouze stupně utajení Důvěrné, Tajné a Přísně tajné, nikoliv tedy Vyhrazené.

Lze utajované informace stupně utajení Vyhrazené přepravovat kurýrem, který nemá vydáno oznámení nebo není držitelem osvědčení?

Vyhláška č. 275/2022 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů, řeší tuto problematiku v § 23 odst. 4: „V případě zásilky stupně utajení Vyhrazené se kurýr odesílateli prokáže platným oznámením podle § 6 zákona, osvědčením fyzické osoby podle § 54 zákona nebo dokladem podle § 85 zákona; pokud je kurýr osobou podle § 58a odst. 1 zákona, prokáže se poučením a služebním průkazem, byl-li mu vydán.“
Z uvedeného tedy vyplývá, že utajované informace stupně utajení Vyhrazené nelze přepravovat kurýrem, který nemá platné oznámení nebo není držitelem osvědčení fyzické osoby, s výjimkou osob podle § 58a odst. 1 zákona, které se prokazují poučením (a případně služebním průkazem).

Je nutné vždy označit stupněm utajení informace podřaditelné pod položku uvedenou v příloze k nařízení vlády č. 440/2024 Sb. o katalogu oblastí utajovaných informací?

Při označování informací stupněm utajení je vždy nutné posoudit, zda-li jsou naplněny všechny znaky utajované informace, a to jak formální, tak materiální. Příslušným stupněm utajení se podle § 4 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, označuje taková informace, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro zájem České republiky nevýhodné (materiální znak utajované informace) a kterou lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informací dle přílohy uvedeného nařízení vlády (formální znak utajované informace). Při označování stupněm utajení tak nepostačuje prosté podřazení informace pod některou z položek katalogu, ale vždy je nezbytné zároveň zohlednit případnou újmu zájmu nebo nevýhodnost pro zájem České republiky, která by vyzrazením informace neoprávněné osobě nebo jejím zneužitím mohla vzniknout.

Mezinárodní smlouvy o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací

Aktuality

FAQ