O nás

Jaké je postavení NBÚ?

Od samého začátku působení NBÚ (jak podle zákona č. 148/1998 Sb., tak i podle nového zákona č. 412/2005 Sb.) je postavení NBÚ stále stejné - je orgánem výkonné moci, je ústředním správním úřadem pro oblast ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti. To znamená, že je zařazen jednak mezi ústřední úřady a jednak mezi správní úřady.

Tyto dvě skutečnosti (postavení) se plně odrážejí ve stanovených pravomocích (kompetencích), oprávněních a úkolech. NBÚ není v žádném případě zpravodajskou službou, ani není pověřen žádnými vyšetřovacími pravomocemi ve smyslu oprávnění orgánů činných v trestním řízení.

NBÚ vydáním osvědčení (fyzické osobě i podnikateli) nebo dokladu o bezpečnostní způsobilosti (fyzické osobě) garantuje, že u jeho držitele nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mu bránily mít přístup k utajovaným informacím nebo vykonávat citlivé činnosti. Tím přispívá velkou měrou k ochraně informací důležitých pro obranné, vojenské, bezpečností, ekonomické a mezinárodně politické záměry a cíle České republiky, a tím i k ochraně zdraví, života a majetku občanů. Stát tak může svěřit své strategické informace při zajišťování obrany státu, při boji proti terorismu, při odhalování závažné trestné činnosti, při zajišťování důležitých ekonomických zájmů i zájmů, k jejichž ochraně se zavázal v rámci mezinárodní spolupráce, i výkon citlivé činnosti subjektům, které skýtají záruku, že tyto informace ani citlivou činnost nezneužijí nejen ve svůj prospěch, ale i ve prospěch např. cizích „špionážních“ služeb apod.

Současný proces mezinárodního sbližování vyžaduje mezinárodní spolupráci bezpečnostních orgánů a složek i ostatních subjektů podílejících se na zajišťování bezpečnosti České republiky. Tuto mezinárodní spolupráci zejména s orgány NATO a EU rozvíjí a prohlubuje i NBÚ. Výměna informací na mezinárodní úrovni i v oblasti ochrany utajovaných informací je velmi důležitá a přispívá k ujednocování postupů, forem spolupráce a k možnosti uznávání jednotlivých bezpečnostních oprávnění vydaných národními bezpečnostními úřady.

Jaké metody používáme?

Základními metodami práce NBÚ jsou sběr a získávání informací, analytická a vyhodnocovací činnost a správní úvaha. Zdrojem informací jsou příslušné orgány státu, právnické nebo podnikající fyzické osoby a samozřejmě i samotný prověřovaný subjekt. Stejně tak jsou zdrojem informací veřejné zdroje, evidence a registry vedené příslušnými orgány státu a organizacemi.

S kým spolupracujeme?

Spolupracujeme zejména se všemi zpravodajskými službami České republiky, Policií České republiky, Ministerstvem vnitra a s řadou dalších institucí zejména v oblasti vyžadování informací nezbytných pro provedení bezpečnostního řízení. Na mezinárodní úrovni spolupracujeme s bezpečnostními úřady jiných států, zejména členských států NATO a EU.

Jaká jsou naše oprávnění?

Oprávnění NBÚ jsou přesně definována v zákoně č. 412/2005 Sb. Mezi základní patří např. zpracovávat osobní údaje, vést nezbytné evidence, požadovat bezplatně poskytnutí informací u orgánů státu, právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, vyžadovat opis z Rejstříku trestů, nahlížet do trestních spisů, pro účely řízení požadovat od policie a zpravodajských služeb informace získané postupy podle zvláštního právního předpisu, spolupracovat s bezpečnostním úřadem cizí moci a vyžadovat od nich informace k účastníku řízení, uchovávat v informačních systémech údaje získané v rámci plnění úkolů podle zákona apod. Je zcela samozřejmé, že všechna oprávnění může NBÚ realizovat pouze pro potřeby plnění svých úkolů a pouze v rozsahu stanoveném zákonem.

Můžeme používat policejní nebo zpravodajské prostředky?

Nemůžeme a ani nepoužíváme. Zákon nám toto oprávnění nepřiznává a NBÚ nevyvíjí žádnou snahu si jejich používání některak nárokovat. Za zcela transparentní považujeme, že NBÚ v rámci bezpečnostního řízení vyžaduje nezbytné informace, popř. provedení šetření od orgánů státu, které jsou oprávněny tyto informace používat.

Kdo nás kontroluje?

Zákon č. 412/2005 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2006, zakotvil zcela nový institut - a to kontrolu činnosti NBÚ ze strany Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslanecká sněmovna k tomu zřídila zvláštní kontrolní orgán „Stálou komisi pro kontrolu činnosti NBÚ“. Tato komise má 7 členů - poslanců, včetně svého předsedy.

V uvedeném zákoně jsou přesně vymezeny dokumenty a informace, které ředitel NBÚ této komisi standardně předkládá, a dokumenty a informace, jejichž předložení si komise může vyžádat. Jde zejména o předkládání zprávy o činnosti NBÚ, zprávy o jednotlivých bezpečnostních řízení a o materiály týkající se rozpočtu NBÚ. Komise není oprávněna zasahovat do personálních pravomocí vedoucích pracovníků NBÚ a nahrazovat jejich řídící činnost.

Jakými předpisy se řídíme?

Hlavním právním předpisem v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti je zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb. a zákona č. 177/2007 Sb. Na něj navazuje tzv. „doprovodný“ zákon č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Dále je to nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací a sedm vyhlášek, které upravují podrobnosti v jednotlivých druzích bezpečnosti. Všechny tyto právní předpisy jsou k dispozici na webových stránkách NBÚ.

Je na NBÚ nastaven vnitřní systém provádění bezpečnostního řízení tak, aby maximálně eliminoval možnost jedince ovlivňovat toto bezpečnostní řízení?

Ano je. Současný systém provádění bezpečnostního řízení je nastaven a realizován tak, že jsou přesně definována oprávnění, povinnosti a odpovědnost jednotlivých zaměstnanců včetně vedoucích zaměstnanců NBÚ, víceúrovňové rozhodování a kontrolní mechanismy; součástí tohoto systému je i činnost inspekce ředitele NBÚ.

Bezpečnostní řízení je prováděno postupně více osobami. Všechny údaje shromažďované v jeho rámci jsou ukládány do bezpečnostního svazku, který je založen ihned po přijetí žádosti o vydání osvědčení nebo dokladu. Při nakládání s údaji a informacemi v bezpečnostním svazku se zaměstnanci NBÚ striktně řídí příslušným ustanovením zákona č. 412/2005 Sb. (§ 124). Po provedení standardního šetření v evidencích příslušných orgánů státu převezme bezpečnostní svazek referent, který provede posouzení soustředěných podkladů, doplní již získané informace dalšími šetřeními a takto získané informace vyhodnotí a navrhne vydání či nevydání veřejné listiny. Toto vyhodnocení společně se spisovým materiálem předá příslušnému vedoucímu oddělení, který návrh buď schválí nebo zpracuje písemný záznam, ve kterém uvede důvody neschválení a případně návrhy na doplnění šetření. V případě neschválení je vyhodnocení předáno zpět referentovi k provedení doplnění, nebo řediteli odboru k rozhodnutí. Ředitel odboru může postupovat obdobně jako vedoucí oddělení. V případě vydání veřejné listiny je zvláštním pracovištěm zkontrolována úplnost dokumentace porovnáním s její elektronickou verzí. V případě rozhodnutí o nevydání osvědčení je bezpečnostní svazek předán na specializované právní oddělení ke zpracování rozhodnutí, při kterém dochází opět ke kontrole provedeného řízení. Všechny úkony a činnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců NBÚ v průběhu bezpečnostního řízení jsou dokumentovány a je možné je zpětně dohledat, a to včetně zdůvodnění příslušných rozhodnutí. K objektivnosti bezpečnostního řízení v neposlední řadě přispívá i řízení o opravném prostředku - rozkladu, kdy o rozkladu rozhoduje ředitel NBÚ na základě doporučení svého poradního orgánu, rozkladové komise. Proti tomuto rozhodnutí ředitele NBÚ lze uplatnit mimořádný opravný prostředek správní žalobou v soudním řízením, s možností následné kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Mohu získat informace o bezpečnostní prověrce jiné osoby?

Informace o bezpečnostní prověrce resp. bezpečnostním řízení jiné osoby získat nemůžete. Obecně platí, že NBU není oprávněn a tedy ani nemůže informace o bezpečnostním řízení konkrétní osoby sdělovat jiné osobě nebo subjektu než účastníkovi bezpečnostního řízení, kterým je pouze žadatel o vydání osvědčení fyzické osoby. Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti ve svém § 124 uvádí, že údaje z bezpečnostního svazku je možné využívat pouze pro potřeby plnění úkolů podle tohoto zákona. Jejich poskytnutím za jiným účelem a jiným osobám by NBÚ sám porušoval zákon. Jedním ze základních ústavních principů právního řádu České republiky v činnosti státních orgánů je, že státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

Údaje z bezpečnostního svazku konkrétního účastníka bezpečnostního řízení může NBÚ, v souladu a za podmínek zákona č. 412/2005 Sb., pouze

účastníkovi řízení (žadatel),
zvláštnímu kontrolnímu orgánu Poslanecké sněmovny, kterým je Stálá komise pro kontrolu činnosti NBÚ - § 145,
orgánům činným v trestním řízení - § 124,
orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající osobě v případech, kdy NBÚ provádí úkony bezpečnostního řízení - § 111; jedná se o poskytnutí potřebných osobních údajů v rozsahu nezbytně nutném,
soudu, při soudním přezkumu rozhodnutí ředitele NBÚ o rozkladu - § 133,
členům rozkladové komise ředitele NBÚ a
zplnomocněnému zástupci účastníka řízení.

Jak se hodnotí spolupráce nebo příslušnost k bývalé StB?

V tisku často zmiňovaná příslušnost či spolupráce s bývalou Státní bezpečnostní (StB) je pochopitelně skutečností, která je NBÚ pečlivě posuzována jako možné bezpečnostní riziko. Při hodnocení této spolupráce či příslušnosti NBÚ vychází z dochovaných archivních materiálů, které jsou mu na jeho vyžádání poskytnuty. Co se týče spolupráce, samotné zjištění, že je žadatel veden v seznamech spolupracovníků StB, bez dalšího nemůže představovat překážku pro vydání osvědčení, neboť zákon č. 412/2005 Sb. vyžaduje, aby byla zjištěna a vyhodnocena konkrétní náplň této spolupráce. NBÚ je tedy povinen hodnotit délku, charakter a obsah této doložené spolupráce, tj. i posuzovat, zda se jednalo o spolupráci vědomou, dobrovolnou a aktivní, nebo spolupráci vynucenou. Stejně tak nelze vyvozovat bezpečnostní riziko z pouhého faktu příslušnosti k bývalé StB. Tedy z prosté informace, že prověřovaná osoba byla spolupracovníkem StB nebo VKR, nemůže učinit NBÚ jiný závěr, než že provede šetření v příslušných archivech, personálních spisech a dalších zdrojích za účelem shromáždění co nejvíce informací o tom, jakou činnost prověřovaná osoba vyvíjela. Obsah zjištěných informací pak vyhodnotí a posoudí z hlediska výskytu možného konkrétního bezpečnostního rizika.

Rozhodovací praxe NBÚ v těchto otázkách se pochopitelně vyvíjela. Do konce roku 2005 byla rozhodnutí ředitele NBÚ přezkoumávána Kolegiem státních zástupců a následně i správním soudem. Kolegium, jehož právní názor byl pro NBÚ závazný, přitom opakovaně poukazovalo na nutnost hodnotit právě obsah a charakter příslušnosti nebo spolupráce s StB, nikoli jen pouhý fakt evidence v seznamu spolupracovníků či příslušníků StB. V souladu s tímto právním názorem tedy probíhá šetření a posuzování této činnosti.

Kdy je možné odebrat vydané a platné osvědčení? Je možné „znovuotevření“ již ukončené bezpečnostní prověrky?

Podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti musí osoba, která je držitelem platného osvědčení, splňovat podmínky pro jeho vydání po celou dobu jeho platnosti. Tuto skutečnost je povinen NBÚ z moci úřední prověřovat jak na základě vlastních informací, tak i na základě informací získaných od jiných subjektů. Pokud na základě tohoto prověření dojde k závěru, že existuje důvodná pochybnost o tom, že držitel této veřejné listiny i nadále splňuje podmínky pro její vydání, zahájí řízení o zrušení její platnosti.

Zda výše uvedená důvodná pochybnost skutečně existuje nelze říci obecně předem; je tak možné učinit až po podrobném a odborném vyhodnocení všech získaných informací. Z hlediska časového samozřejmě záleží na množství těchto informací. Je samozřejmé, že ověřování těchto informací se děje v úzké spolupráci s dalšími institucemi, zejména s bezpečnostními složkami.

Současná právní úprava umožňuje zahájit řízení o zrušení platnosti osvědčení pouze v případech, kdy jsou zjištěny okolnosti, které vyvolávají důvodnou pochybnost o tom, že držitel osvědčení i nadále splňuje podmínky pro jeho vydání. Tuto důvodnou pochybnost může představovat i případné úmyslné porušení zákona při provádění „bezpečnostní prověrky“. Pro úplnost je třeba dodat, že při hodnocení skutečností, které mohou představovat bezpečnostní riziko, se používá správní úvaha, při níž úřední osoba hodnotí všechny získané informace podle zákonných hledisek, avšak do jisté míry subjektivně. Pokud se tyto nové skutečnosti vyskytly i v případech dalších (opakovaných) bezpečnostních řízení téhož žadatele nebo v době platnosti vydaného osvědčení a pokud u něho bylo zjištěno bezpečnostní riziko, nebylo mu osvědčení vydáno nebo byla jeho platnost zrušena.

Domníváme se, že současný systém je objektivní a proto se neuvažuje o změně zákona v této oblasti. K závažnému zásahu do práv a povinností nabytých a stanovených v souvislosti s vydáním platného osvědčení musí být legitimní důvod, zákonem pregnantně popsaný, aby nemohlo dojít k zneužitelnosti takového institutu a porušení principu předvídatelnosti práva. V opačném případě by existovala vysoká míra rizika zneužitelnosti. Každému rozhodnutí v bezpečnostním řízení předchází správní úvaha - tuto nelze svévolně měnit bez zákonem stanovených důvodů. NBÚ se zabývá každým podnětem nasvědčujícím tomu, že držitel osvědčení přestal splňovat podmínky pro jeho vydání.

Docházelo v minulosti ke zmanipulování bezpečnostních prověrek?

V období 1999-2001 došlo při provádění řady bezpečnostních prověrek k úkonům, které lze označit z pohledu současného nastavení systému provádění bezpečnostního řízení za nestandardní. Nelze však v této souvislosti jednoznačně tvrdit, že došlo k záměrnému zmanipulování jakýchkoliv bezpečnostních prověrek, což nepotvrdily ani orgány činné v trestním řízení, které se tímto zabývaly. V této souvislosti je nutné upozornit, že platnost všech osvědčení vydaných v tomto období již zanikla. V případech, kdy si držitel tohoto osvědčení požádal v tzv. druhém kole o vydání nového osvědčení, je bezpečnostní řízení provedeno již, z dnešního pohledu, zcela standardními postupy

V období let 1998-2002 ukončil NBÚ celkem 15 352 bezpečnostních prověrek osob; z toho 14 866 skončilo vydáním osvědčení a 486 nevydáním osvědčení. Je jen těžko představitelné, aby v minulosti ale i současnosti byla provedena podrobná kontrola tak velkého množství bezpečnostních prověrek. Předmětem interního auditu bylo cca 1700 bezpečnostních prověrek na stupeň utajení Přísně tajné a v cca 20 případech lze hovořit o možných nestandardních postupech. Informace získané interním auditem byly využity při vytváření současného systému provádění bezpečnostních prověrek. Jak již bylo uvedeno, platnost všech osvědčení vydaných v tomto období již zanikla a vedoucí zaměstnanci NBÚ, kteří v té době rozhodovali o provádění těchto prověrek již na NBÚ nepůsobí.

NBÚ bude i nadále, v souladu se zákonem, odpovědně a iniciativně soustřeďovat, vyhodnocovat a analyzovat všechny informace získané nejen svojí činností, ale i poskytnuté mu jinými subjekty s cílem zjistit všechny okolnosti, které by mohly představovat bezpečnostní riziko; pokud dojde k závěru, že konkrétní bezpečnostní riziko existuje, bude realizovat svoje zákonná oprávnění ke zrušení platnosti osvědčení.

V případě pochybností, zda bylo určité bezpečnostní řízení provedeno v souladu se zákonem, je možné obrátit se s podnětem na ředitele NBÚ, který má pro tento účel zřízen vlastní inspekční útvar, nebo na zvláštní kontrolní orgán Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zřízený ke kontrole činnosti NBÚ.

Jak je při bezpečnostním řízení zajištěna ochrana osobních údajů?

Ochrana nejen osobních, ale i ostatních údajů, které NBÚ získává v souvislosti s prováděním bezpečnostního řízení vůči fyzickým osobám i podnikatelům (dále jen „údaje“), je zajišťována a prováděna plně v soudu se zákonem o ochraně osobních údajů, a to způsobem, který vychází z těchto základních principů:

s údaji přicházejí do styku jen ti zaměstnanci NBÚ, kteří je zcela nezbytně potřebují k výkonu své funkce a pracovní náplně, a mají povinnost zachovávat o nich mlčenlivost,
nastavený a používaný elektronický systém umožňuje v každém časovém stadiu identifikaci osoby, která se s údaji seznámila,
údaje jsou ukládány tak, aby k nim neměla přístup nepovolaná osoba, a aby případný pokus o neoprávněné seznámení s nimi byl indikován a zaznamenán,
údaje nejsou poskytovány vně NBÚ, s výjimkou případů stanovených zákonem (např. orgány činné v trestním řízení, spolupracující orgány při bezpečnostním řízení, soud),
údaje jsou využívány pouze pro potřeby bezpečnostního řízení.

Uvedené základní principy jsou stanoveny a dodržovány kombinací jednotlivých opatření v oblastech:

legislativně právní - interní akty řízení obsahují opatření, která zamezují neoprávněnému přístupu osob k údajům, stanovují systém kontroly nakládání s údaji, upravují evidenci a veškerou manipulaci s materiály, které údaje obsahují apod.,
personální - každý zaměstnanec Úřadu má konkrétní pracovní náplň s uvedením jeho činnosti. Zaměstnanci jsou držiteli osvědčení pro přístup k utajovaným informacím a jsou pravidelně proškolováni nejen v oblasti ochrany utajovaných informací, ale i v oblasti ochrany osobních údajů apod. Každý zaměstnanec Úřadu má zákonnou povinnost zachovávat mlčenlivost nejen o údajích, ale o všem, co se dozvěděl v souvislosti s výkonem své práce.
administrativní - veškeré údaje jsou evidovány, je s nimi nakládáno a jsou ukládány podle zákona a prováděcích právních předpisů, buď v příslušných administrativních pomůckách nebo v certifikovaném informačním systému podle jejich formy. Veškerý pohyb údajů je pečlivě zaznamenáván a evidován a tudíž je možné ho kdykoli zpětně vysledovat a zkontrolovat. O konkrétním bezpečnostním řízení je v souladu se zákonem veden bezpečnostní svazek, do kterého se ukládají všechny materiály vztahující se k tomuto konkrétnímu bezpečnostnímu řízení. Údaje uvedené v bezpečnostním svazku je možné využívat pouze pro potřeby plnění úkolů podle zákona.
technické - organizační celky, které nakládají s údaji v rámci prvního stupně bezpečnostního řízení, tj. před podáním rozkladu, jsou umístěny a dislokovány v zabezpečených objektech a oblastech. Do nich je přístup monitorován jak vizuálně, tak i elektronicky. Vstup do nich je samostatně bez doprovodu dovolen pouze těm zaměstnancům NBÚ, kteří v těchto zabezpečených objektech pracují nebo vykonávají práci a přímým nadřízeným vedoucích těchto organizačních celků anebo kontrolním a bezpečnostním orgánům NBÚ. Všechny ostatní osoby nemohou do zabezpečených objektů a oblastí vstupovat samostatně, ale pouze s doprovodem, který je povinen po celou dobu doprovodu dbát, aby se tato osoba neseznámila s jakýmikoliv údaji, k nimž nemá mít přístup. Pro potřeby bezpečnostního řízení je využíván zcela samostatný certifikovaný počítačový systém.