Ostatní

Výzkum a vývoj

Ochrana osobních údajů
Úřednická zkouška
Prodej nepotřebného majetku

 

Jaké jsou úřední hodiny Úřadu v době nouzového stavu?

Úřední hodiny Úřadu v době nouzového stavu jsou Pondělí 8:00-13:00 a Středa 8:00-13:00.

Jakou formou a jakým způsobem má být oznámeno jmenování bezpečnostního ředitele Národnímu bezpečnostnímu úřadu?

Formu písemného oznámení o zřízení funkce bezpečnostního ředitele zákon nestanovuje. Pro Národní bezpečnostní úřad je podstatné, aby písemné oznámení o jmenování bezpečnostního ředitele splňovalo náležitosti podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 412/2005 Sb. a bylo Národnímu bezpečnostnímu úřadu oznámeno osobou oprávněnou jednat za orgán státu, právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu do 15. dne ode dne obsazení funkce bezpečnostního ředitele.

Písemné oznámení o zřízení funkce bezpečnostního ředitele je možné doručit dodáním do datové schránky Národního bezpečnostního úřadu (ID h93aayw) podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, nebo prostřednictvím držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, kterému z poštovní smlouvy podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) ve znění pozdějších předpisů, vyplývá povinnost doručit písemnost způsobem odpovídajícím požadavkům tohoto zákona anebo jej lze doručit osobně na podatelnu Národního bezpečnostního úřadu, která sídlí na adrese Na Popelce 2/16 Praha 5.

Informace o doručování prostřednictvím elektronické komunikace se nalézají zde.

Je nutné hlásit skutečnost, že na svou funkci rezignoval zaměstnanec, který byl společně s funkcí veden v přehledu jmen a funkcí zaměstnanců, kteří mají přístup k utajované informaci?

Zaměstnanec, který rezignoval na funkci, v níž mu byl umožněn přístup k utajované informaci, je podle § 66 odst. 1 písm. d) zákona povinen neprodleně oznámit NBÚ změnu údajů, které byly uvedeny v jeho žádosti fyzické osoby. Jeho zaměstnavatel není povinen oznamovat, že tato osoba byla vyjmuta ze seznamu osob, které mají přístup k utajované informaci.

Může tajemník obce jako odpovědná osoba vydat oznámení pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené také starostovi a místostarostovi nebo musí toto ověření provést NBÚ?

Ano. U měst a obcí je odpovědnou osobou tajemník jejich úřadu, a není-li jej, starosta. Tajemník úřadu je v rámci města nebo obce odpovědnou osobou vůči všem orgánům, včetně starosty a místostarosty. Proto jako odpovědná osoba nebo jím určená osoba může ověřit podmínky pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené a vydat oznámení starostovi a místostarostovi.

Může společnost, která je držitelem osvědčení, užívat na svých písemnostech logo NBÚ?

Ne, grafické logo NBÚ je podle zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, přihlášeno jako ochranná známka a je zapsáno v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví. Užití loga by bylo užíváním ochranné známky, ke kterému NBÚ jiným subjektům neuděluje souhlas, neboť je určeno výhradně k použití na úředních písemnostech NBÚ. Lze použít pouze text informující o tom, že společnost je držitelem příslušného certifikátu NBÚ, avšak bez grafického vyobrazení loga NBÚ.

Může fyzická osoba, která splnila podmínky pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, mít přístup k utajovaným dokumentům EU (RESTREINT UE) a NATO (NATO RESTRICTED)?

Ten, kdo splňuje podmínky pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, nemá automaticky přístup k dokumentům RESTRIEINT UE nebo NATO RESTRICTED, ale může mu být umožněn, pokud jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti (tzv. need to know). Dále musí být v poučení uvedeno, že fyzická osoba byla seznámena s předpisy NATO a EU.

Povinností orgánu státu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby je, podle § 69 odst. 1 písmeno b) zákona zpracovávat a vést přehled míst nebo funkcí, na kterých je nezbytné mít přístup k utajovaným informacím včetně utajovaných informací Evropské unie a Organizace Severoatlantické smlouvy.

Jakou právní formu má mít zřízení a obsazení funkce bezpečnostního ředitele (pověření, jmenování, změna pracovní smlouvy apod.), pokud se jedná o společnost s ručením omezeným?

Zákon nestanovuje právní formu zřízení ani obsazení funkce bezpečnostního ředitele, neboť to je v pravomoci každého konkrétního subjektu, který funkci bezpečnostního ředitele zřizuje a obsazuje. Je na rozhodnutí odpovědné osoby jakou formu zřízení a obsazení funkce bezpečnostního ředitele zvolí.

Z hlediska zákona je podstatná skutečnost, že pokud výkon funkce bezpečnostního ředitele nevykonává odpovědná osoba sama, musí jí být bezpečnostní ředitel přímo podřízen. Zákon rovněž nestanoví, že by funkce bezpečnostního ředitele musela být vykonávána výlučně samostatně a může být vykonávána i v kumulaci s výkonem jiné práce, nesmí však být vykonávána souběžně u více orgánů státu nebo podnikatelů.

Pokud dochází k poskytování utajovaných informací stupně Vyhrazené mezi ČR a členskými státy EU, poskytují se prostřednictvím ústředního registru, nebo se poskytují přímo (přes registr resortu) danému orgánu EU?

Zákon nevyžaduje poskytovat utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené v mezinárodním styku prostřednictvím vlastního registru ani ústředního registru nebo registru Ministerstva zahraničních věcí, neboť jejich prostřednictvím se poskytují utajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné.

Pokud statutární orgán jmenoval do funkce bezpečnostního ředitele, je nutné, aby si sám znovu vyřídil osvědčení fyzické osoby, které mu v nejbližší době vyprší?

Základním obecným kritériem pro přístup k utajované informaci je nezbytná potřebnost přístupu k utajované informaci příslušného stupně utajení vyplývající z výkonu funkce, pracovní nebo jiné činnosti fyzické osoby (ustanovení § 6 zákona nebo § 11 zákona).

Povinností odpovědné osoby i činnosti stanovené zákonem může statutární orgán vykonávat i bez přístupu k utajované informaci, zejména pověřil-li písemně bezpečnostního ředitele zajišťováním a plněním povinností v rozsahu zákona podle ustanovení § 71 odst. 3 zákona.

Na základě kterého ustanovení zákona může statutární orgán, který je jinak i odpovědnou osobou, pověřit touto „funkcí“ někoho jiného?

K zajišťování a plnění povinností v rozsahu zákona si může odpovědná osoba (statutární orgán) zřídit funkci bezpečnostního ředitele podle § 71 odst. 1 zákona, jinak vykonává i tuto funkci sama a plní tak sama všechny úkoly, které zákon v oblasti ochrany utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti požaduje od orgánu státu, odpovědné osoby a bezpečnostního ředitele.

Bezpečnostní ředitel je výkonný orgán odpovědné osoby v oblasti ochrany utajovaných informací a odpovědná osoba jej může písemně pověřit zajišťováním a plněním povinností v rozsahu zákona a v souladu s ustanovením § 71 odst. 3 zákona.

Musí být osoba v případě vydání nového osvědčení fyzické osoby znovu poučena?

Ano, nelze chápat platnost dosavadního poučení za kontinuální (ustanovení § 11 odst. 4 zákona).

Kdo poučí jednatele společnosti v případě, že je odpovědnou osobou a bezpečnostním ředitelem, má platné osvědčení fyzické osoby, ale není poučen a u společnosti není žádná osoba, která splňuje podmínky přístupu k utajované informaci?

Jednatel společnosti může být poučen osobou, která je například zaměstnancem společnosti, aniž by splňovala podmínky k přístupu k utajované informaci, resp. aniž by byla držitelem oznámení nebo osvědčení. Jedná se o osobu, kterou tímto úkolem pověří odpovědná osoba, čili sám jednatel.

Existuje databáze překladatelů nebo tlumočníků, kteří jsou držiteli osvědčení fyzické osoby z důvodu překládání nebo tlumočení utajovaných dokumentů?

Ne, neexistuje. NBÚ není ze zákona oprávněna vést takovou databázi.

Pokud fyzická osoba získala pracovní pozici, kde bude mít přístup k utajovaným informacím až v závěru kalendářního roku, platí i na ni povinnost, že se musí zúčastnit proškolení v tomtéž roce?

Ano, povinností odpovědné osoby je zajistit jednou ročně provedení proškolení fyzických osob, které mají přístup k utajované informaci (§ 67 odst. 1 písm. c)). Termín "jednou ročně" je vykládán v rámci jednoho kalendářního roku, tudíž pokud fyzická osoba v konkrétním kalendářním roce začne mít přístup, tak musí být v tomto roce také proškolena.

Musí se utajované informace Vyhrazené NATO předávat přes registr poskytovaných utajovaných informací?

Ne, podle § 79 zákona se v registrech utajovaných informací evidují a ukládají utajované informace poskytované v mezinárodním styku (tedy i NATO) pouze stupně utajení Důvěrné, Tajné a Přísně tajné, nikoliv tedy Vyhrazené.

Lze utajované informace stupně utajení Vyhrazené přepravovat kurýrem, který nemá vydáno oznámení nebo není držitelem osvědčení?

Vyhláška č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů řeší tuto problematiku v § 9 odst. 4. Ustanovení § 9 odst. 4 zní : „Před přepravou zásilky kurýrní službou se kurýr odesílateli prokáže platným oznámením nebo osvědčením fyzické osoby nebo dokladem“. Z uvedeného tedy vyplývá, že kurýr musí být držitelem platného oznámení nebo osvědčení fyzické osoby nebo dokladu.

Je nutné vždy označit stupněm utajení informace uvedené v přílohách k nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění nařízení vlády č. 240/2008 Sb.?

Tato otázka je velmi aktuální, neboť při označování informací stupněm utajení může docházet k nejasnostem. Při označování informací stupněm utajení je vždy nutné posoudit, zda-li jsou naplněny všechny znaky utajované informace.

Příslušný stupeň utajení je nutné vyznačit pouze u takové informace, jejíž vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro zájem České republiky nevýhodné (materiální znak utajované informace).

Ustanovení § 1 odst. 2 uvedeného nařízení vlády k tomu stanoví, že při posuzování, zda informace spadající pod položku uvedenou v přílohách č. 1 až 20 k uvedenému nařízení vlády je informací utajovanou, je rozhodné, zda její případné vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro zájem České republiky nevýhodné ve smyslu § 3 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

Při vyznačování stupně utajení je tak nezbytné především zohlednit i materiální stránku posuzované informace a nikoli jen prosté podřazení informace pod položky uvedené v příloze č. 1 až 20 uvedeného nařízení vlády (formální znak utajované informace). To v praxi znamená, že informaci je možné označit stupněm utajení pouze tehdy, kdy je naplněn nejen formální, ale také materiální znak utajované informace.